Řezal jsem je, aby neřezali mě. A pokračuju dál
Před dvěma měsíci Reflexu tehdy sedmnáctiletý Marek statečně vyprávěl, jaké to je, být považován za jednoho z největších šikanérů v zemi.
A jak za to vlastně ani moc nemůže. Prostě se bránil a přizpůsoboval prostředí; dělal to, co každý z nás stokrát denně. Jen u něj jsou hranice vnímání, co je správné a co už ne, posunuty jinam, než kde je deklaruje většina společnosti.
Ani ne čtyřiadvacet hodin před definitivním propuštěním z léčebny si vzal Marek pervitin a zároveň k aplikaci drogy nutil jiné - mladší a slabší.
Sice z ústavu odešel, ale ne domů, k mamince, kterou před pár lety sám vykradl, aby měl na drogy. Putoval rovnou do vazby. Do své dospělosti vstoupil přes zamřížovanou celu.
Pár dnů před tím přitom rozhodně tvrdil, že už z toho vyrostl. Ze všeho. Z toho, aby násilí oplácel násilím. Z vynucování si respektu okolí. Z náklonnosti k drogám. Byl si tím jistý, a když jsem to několikrát zpochybnila, zlobil se na mě. Prý ho jako holka nemůžu pochopit. Já respekt k životu nepotřebuji, mně stačí být hezká. Měl v tom jasno.
On už respekt má, má svaly a za sebou nějakou pověst. Už si ho nemusí získávat. Drogy bral, protože byl slabý a mladý, ergo hloupý. Chtěla jsem tomu věřit. A věřím, že o tom byl přesvědčený i Marek v okamžiku, kdy se mnou mluvil. Už se těšil, jak za pár týdnů bude dospělý, bude mu osmnáct let, odejde z výchovného ústavu a založí si rodinu. Chtěl poskytnout svým dětem dětství a pocit bezpečí, jež sám nikdy nezažil – říkal.
Kluk, který ve svých sedmnácti letech měl na první pohled, co chtěl – sakra namakanou postavu, víc než pohledný obličej připomínající Alaina Deloina, výřečnost, pohotovost a slušnou inteligenci. Kdybych ho potkala na ulici, předpokládala bych, že je to lamač dívčích srdcí.
Potkala jsem ho ale v pasťáku a holka pro něj byla nedostižným snem. Opravdu za to všechno může jen fakt, že byl sám jako dítě obětí šikany a ani škola, ani matka mu nedokázali a zřejmě nechtěli pomoct?
Kolik šancí na zásadní změnu má člověk v životě? A má právo chtít stále dokola pomoc a pochopení od okolí? Nakolik by byl jeho osud jiný, kdyby jeho rodiče byli bohatí a omlouvali jeho chování dnes tak populární hyperaktivitou a nepochopením okolí?
V sobotu 30. června večer proběhne s autorkou a jejími hosty na téma "malí kriminálníci" debata v kavárně Reflexu na Karlovarském filmovém festivalu.
