Primátor v ohrožení
Od převratu na pražském magistrátu uplynulo teprve pár měsíců, ale proti primátorovi Bohuslavu Svobodovi už stojí jeho vlastní spojenci z ODS, z koaliční TOP 09 i po pomstě prahnoucí socialisté. Výsledkem by mohla být NOVÁ PRAŽSKÁ KOALICE.
Na sklonku loňského roku to byl téměř dokonalý mediální příběh. Hrdinný primátor Svoboda se vzepřel spolupráci kmotrovské části ODS s ČSSD. Využil strategickou chybu party okolo tehdy nejsilnějšího zákulisního hráče ODS Tomáše Hrdličky a postavil novou pražskou koalici s TOP 09.
Jenže toto sice opodstatněné, jenže kvůli osobám, obsazení a motivacím hlavních aktérů uměle vytvořené uskupení se nemusí dožít ani prvního výročí své existence. Už po pár měsících panuje uvnitř ODS silné pnutí. Ani ne tak mezi „starou“ a „novou“ partou, ale především v táboře party vítězné. Svobodovci se zároveň dostávají do čím dál větších konfliktů a střetů s lidmi z TOP 09. Ti za prvé zjistili, že „nová“ ODS v hlavním městě není až tak čistá, jak se mohlo na první pohled zdát. A za druhé pochopili, že se jejich vlastní politika (či kšefty) může se záměry Svobodovy kliky křížit.
Když k tomu přičteme fakt, že z koalice odsunutí socialisté prahnou po pomstě, začíná se politická mapa v Praze opět pomalu překreslovat. V Praze 3 už koalice ODS a TOP 09 před pár dny padla, když občanské demokraty vystřídali právě socialisté doplnění zelenými. Něco podobného může ODS brzy postihnout i v několika dalších obvodech (nejčastěji se mluví o obvodech číslo 4, 7 a 8). A to vše by se mohlo stát předehrou pro další převrat na magistrátu. Podle zákulisních informací nejspíš už po podzimních krajských a senátních volbách.
LOKÁLNÍ KMOTŘÍČCI
V osudu pražské koalice mohou sehrát podstatnou roli i celostátní zájmy stranických šéfů. Zatímco TOP 09 zatím podle průzkumů v žádném z krajů naději na vítězství nemá, socialisté jsou ve většině z nich favority. Výměnou za rozbití současné pražské koalice by například ČSSD mohla TOP 09 pustit do koalice v dalších krajích, v kuloárech se aktuálně mluví o pěti z nich. Takový obchod by mohl zhatit jen Karel Schwarzenberg. Jednání totiž povede Miroslav Kalousek a Schwarzenberg by mohl mít strach, že tím jeho vliv ve straně ještě vzroste.
Když se loni v listopadu primátor Svoboda bleskurychle dohodl s topkou, šlo o vyvrcholení několikaměsíčního procesu. Během něj spolu vedli námluvy Svobodovi spojenci se Schwarzenbergovi nakloněnou částí pražské TOP 09. Křídlo kolem Kalouska s „hrdličkovci“ se snažilo dohodu překazit. Ve finále však Kalousek i Nečas pochopili, že je v neodvratné situaci zapotřebí postavit se na vítěznou stranu. Kalousek tehdy v kuloárech hovořil o tom, že je třeba vymést Hrdličku a spol. a počkat si, až se ODS v Praze vystřílí mezi sebou, aby tam TOP 09 mohla převzít roli hegemona. Nečas, který byl dlouho zdrženlivý, protože v pražské ODS čile spolupracoval s oběma skupinami, se zas potřeboval pochlubit úspěchem v tažení proti kmotrům. Zvlášť když krátce předtím udělal ministrem průmyslu Martina Kubu, jehož kvůli vazbám na jihočeského kmotra Pavla Dlouhého o pár měsíců dříve nechtěl za místopředsedu strany.
Jenže spíš než o boj „čistých proti prohnilým“ šlo v pražské ODS o bitvu mezi dvěma kmotrovskými skupinami. Hrdličkovy (a Janouškovy) spojence vystřídali dosavadní vládci některých pražských obvodů, jimž však v cestě na celopražskou úroveň bránili Hrdlička s Janouškem. Jedněmi z hlavních protagonistů Svobodova magistrátního převratu byli například obskurně se oblékající Ondřej Palounek z Prahy 4 či Pavel Hurda z Prahy 3.
V prvních měsících po převratu měl Svoboda ohromnou výhodu. Sklízel aplaus a sliboval zatočit se zlodějnou z bémovské éry. Nahrávalo mu, že nováčci ve vedení města z TOP 09 se s magistrátní agendou teprve seznamovali, takže byli takřka neviditelní. Při tom všem však Svoboda zapomínal plnit očekávání, s nímž se za něj někteří letití pražští šíbři postavili, ale nebyl ani schopen vymýšlet, a hlavně naplňovat pozitivní programové kroky. Příznačné je, že primátorovi lidé v tomto ohledu svalují vinu na koaliční partnery z TOP 09 a ti zas na ODS. Postupem času tak začala v Praze přebírat iniciativu TOP 09, která si dokázala vytvořit dostatečně lákavou výkladní skříň z boje o územní plán hlavního města. Zjednodušeně řečeno o to, kdo, kde a co bude moci v Praze stavět. A to je zřejmě nejlukrativnější sektor, z něhož v minulosti žili hlavní aktéři pražské koalice.
SVOBODOVY KOMPROMISY
V řadách pražské ODS tak začala vřava. Někteří dlouholetí členové Hrdličkova tábora, kteří se v listopadu přidali ke Svobodovi, nyní primátorovi nemohou přijít na jméno. Proti některým svým tehdejším spojencům zase vytáhl sám primátor. Například do boje proti Ondřeji Palounkovi z Prahy 4 se pustil s jeho dlouholetou loutkou, toho času starostou, Pavlem Horálkem. Svoboda zjevně nepočítal s tím, že se na Palounkovu stranu postaví zastupitel ODS Vladimír Schmalz, další primátorův někdejší spojenec, bývalý šéf akvizic ve státem ovládaném podniku ČEZ.
Na aktivizaci TOP 09 zase začal doplácet Pavel Hurda z Prahy 3. Od změny na magistrátu si sliboval změny v územním plánu, aby mohl konečně začít stavět tam, kde mu to Hrdličkova parta roky nechtěla dovolit. Když se mu to nepodařilo, neudržel nervy na uzdě a za pomoci svých dvou „agentů“ v TOP 09 v Praze 3 se pokusil svrhnout starostku z této partaje. TOP 09 se však potopit nenechala a v odvetě se spojila s ČSSD a Stranou zelených, čímž ODS z vedení rady vyhodila. Aby si Svoboda Hurdovu podporu zachoval, musel porušit svůj předchozí slib, že vymete politiky ze správních rad městských firem, a ponechal Hurdu v čele Pražské plynárenské. Tím ovšem naštval řadu svých spojenců, pro něž je Hurda jen dalším z kmotrů.
Mezi naprosto rozhádanou ODS a TOP 09 v Praze se tím jen prohloubily příkopy, což může snadno vyvrcholit rozpadem koalic v dalších pražských obvodech. Socialisté si navíc ověřili, že jsou schopni labilní koalici, jež je z magistrátu vykopla, efektivně škodit, a hodlají v tom pokračovat. Bezpochyby i s podporou staré Hrdličkovy party v ODS. Po „malých Prahách“, po krajských volbách i na pražském magistrátu. Jelikož jim jde o vendetu, nekladou si pro případnou koaliční spolupráci žádné velké požadavky.
Všechny tři strany větří, že se něco významného může stát. Proto teď ustavily vyjednávací týmy a minimálně neoficiálně už jednají všichni se všemi. Na podzim se tak mohou mocenské poměry v Praze opět měnit. Svobodovu pozici komplikuje, že bojuje na několika frontách. Pokud bude neúspěšný, výrazně se mu vzdálí i vysněný post ve vedení celostátní ODS, kam by se na kongresu rád vyšvihl. Nejprve ale bude muset ustát další pokus o převrat.
