Zahájil policejní prezident Lessy tažení za policejní stát?
Takový konflikt, jako minulý týden propukl mezi policejním prezidentem Petrem Lessym a ministrem financí Miroslavem Kalouskem, česká politika dlouho nezažila. Proč šéf policie takto tvrdě vystoupil a nepřekročil své pravomoci?
Současný policejní prezident nastoupil do své funkce v lednu 2011 z pozice náměstka krajského policejního ředitele v Jihomoravském kraji. Většinu profesní kariéry ale strávil na severní Moravě, kde se jako šéf uniformované policie podílel na zásazích proti fotbalovým chuligánům.
JOHNOVA VOLBA
Jeho jmenování, které prosadil tehdejší ministr vnitra Radek John, vzbudilo roztržku mezi ODS a Věcmi veřejnými. Průběh konkursu totiž vzbudil oprávněné pochybnosti. V první řadě nebyl respektován služební zákon, jenž preferoval uchazeče na vyšším kariérním postavení, a výběrovou komisi, která uchazeče vybírala, nazval sám premiér Nečas kočkopsem. Bylo zcela evidentní, že John potřebuje mít šéfa policie, jenž by mu šel na ruku.
Lessy navíc dostal do ruky mocnou zbraň – jako první policejní prezident je podle nové právní úpravy prakticky neodvolatelný. Musel by porušit zákon a odvolat jej může pouze vláda. Ministr vnitra, který je odpovědný za vnitřní bezpečnost, tak přišel o možnost jakkoli ovlivnit volbu svého nejdůležitějšího podřízeného. Problematické soužití dnes nakonec odnáší ministr vnitra Jan Kubice, jenž nastoupil na jaře 2011 po Johnovi. Opakovaně se s ním dostal do sporu kvůli vysokým odměnám svým podřízeným nebo neochotě připravit komplexní policejní reorganizaci. Ministrovy výzvy vůči Lessymu k dobrovolné rezignaci zůstaly vždy oslyšeny.
Kubice neuspěl ani s napadením způsobu, jakým byl Lessy jmenován. Závěr sice zněl, že vše nebylo úplně v pořádku, ale pochybení nebyla takového charakteru, aby mohl jmenování zrušit. Lessymu se nepodařilo splnit ani závazek, jejž dal vzápětí po svém nástupu do funkce Nečasovi, že zabrání únikům z policejních zdrojů do médií. Naposledy došlo k masívním únikům v kauze Rath, aniž to vedlo k jakýmkoli protiopatřením.
OPAČNÝ EXTRÉM
Deklarovaná snaha o zamezení vlivu politiků na policii tak dosáhla opačného extrému. Policejní prezident se dnes může postavit vůči vládě, která jej jmenovala, spojit se s opozicí a rozjíždět privátní mocenské hry.
Do tohoto pojetí zapadá i současné extempore s Kalouskem, jež Lessy nedávno rozehrál na bezpečnostním výboru. Podle koaličních poslanců byla vidět nápadná shoda mezi zástupci Věcí veřejných a ČSSD. S určitou nadsázkou se dá říci, že předseda výboru Jeroným Tejc sehrál s Lessym jakousi obdobu Kubicovy aféry. O co šlo?
Před šesti lety vystoupil tehdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Kubice s obviněními, jak tehdejší vedení ministerstva vnitra pod vedením Františka Bublana z ČSSD narušuje práci této policejní složky v případech, které vedly k vlivným členům sociální demokracie.
Plukovník Kubice měl všechny tehdejší mocenské zásahy řádně zdokumentované, včetně snah zneužít proti jeho lidem Inspekci ministra vnitra, a také všechny soudní spory s Jiřím Paroubkem vyhrál.
Lessyho důkazy o Kalouskově údajném vyhrožování policistům, kteří vyšetřují kauzu letadel CASA, se opírají pouze o jeho tvrzení proti tvrzení Kalouska, že se spolu bavili jen o nových policejních autech. Lessy přitom o údajném nátlaku nenechal sepsat žádný úřední záznam ani případ nepředal k šetření Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Jeho obvinění po více než týdnu po údajném telefonátu problematizují i některé další okolnosti, jež se odehrály na zasedání bezpečnostního výboru. Na výzvu, aby jmenoval i případné další poslance, s nimiž si telefonoval, zmiňoval i takové, kteří to vzápětí popřeli.
PROTI KONCEPCI
Důležité je i načasování celé aféry. Koncem června ukončila činnost ministerská komise, jež měla přinést návrhy na policejní reorganizaci. Jedním z hlavních závěrů komise je i návrh na zřízení kriminální ústředny, která by zaštítila specializované policejní útvary, tedy organizovaný zločin a protikorupční policii.
Šéfa tohoto orgánu by jmenoval přímo ministr vnitra. Tím by došlo k závažnému oslabení jak pozice policejního prezidenta, tak ředitelů zmíněných útvarů. Zrodilo se proto spojenectví, jak zabránit přijetí nové správy, a zástupnou obětí se stal člen vlády, o němž je známo, že pro nevybíravá slova nechodí daleko. Lessy, jenž se postavil do čela protivládní policejní revolty, tak vyslal jasný vzkaz politikům – nepleťte se nám do zaběhlého systému, nebo uvidíte.
