Kapsáři z Národní třídy. Kdo vydělá na tom, že bude dva roky zavřená stanice pražského metra
V pražském Dopravním podniku se kradlo/krade/mělo krást ve velkém. Na tom se dnes shodují snad všichni aktéři podnikatelsko-politického obludária v hlavním městě. V zuřícím boji o Dopravní podnik všechny strany přicházejí s obviňováním „těch druhých“, samy sebe naopak vyviňují.
Ve změti miliardových částek a tunách transparentně či „pod rukou“ podstrkovaných několikasetstránkových komplikovaných smluv se dnes prakticky nelze vyznat. Zvlášť když v nich zpravidla vystupují často obskurně pojmenované fi rmy, jejichž skuteční vlastníci jsou přes několik bílých koníků skryti v daňových rájích.
Transakce, pro něž není lepší označení než krádež, byly pro většinu obyvatel Prahy i její návštěvníky dlouho vesměs virtuální. Nyní se však jejich důsledky velmi jasně projevují na komfortu cestování hromadnou dopravou v hlavním městě. Každý dnes už například ví, že si na každém lístku připlatí 17 haléřů, které končí zřejmě u fi rmy spojené se „šmelinářem“ od Prašné brány Ivem Rittigem. Kvůli chybějícím stovkám miliónů Praha od září ruší některé tramvajové a autobusové linky a provoz dalších omezuje. K tomu všemu bude jedna z klíčových stanic metra, Národní třída, v centru Prahy uzavřena místo plánovaných deseti čtyřiadvacet měsíců.
BÉMOVI KLUCI
Na Národní třídě má vyrůst obří obchodní a administrativní centrum jednoho z významných developerů éry primátora Pavla Béma. V průběhu dosavadní jedenáctileté historie stavby, kvůli níž nebudou moci Pražané a návštěvníci hlavního města dva roky používat jednu z nejfrekventovanějších stanic metra, se na Národní třídě potkali snad všichni lidé z pomezí politiky a byznysu, kteří bývají v Praze označováni za kmotry. Anebo rovnou za zloděje.
Stačí se podívat na prostý výčet hlavních aktérů. Investorem Copa Centrum Národní je švýcarský podnikatel Sebastian Pawlowski, který v éře velké koalice a posléze svých kamarádů z pražské ODS (Filip Dvořák, Pavel Bém atd.) výhodně skoupil či pronajal téměř půlku Prahy (a magistrát si od něj nevýhodně dlouhodobě pronajal nedaleký Škodův palác). Ten k sobě po čase přibral miliardáře Radovana Vítka. Za Dopravní podnik věc z pozice generálních ředitelů řešili zesnulý Milan Houfek, po něm Martin Dvořák a podezření některých radních z nestandardních postupů ve věci čelí i Vladimír Lich, podporovaný primátorem Bohuslavem Svobodou.
Stavební dozor vykonává Inženýring dopravních staveb (IDS), proslulý též „dozorem“ nad stavbou tunelu Blanka či městského okruhu. Samotnou rekonstrukci stanice metra a s tím souvisejících náležitostí pak dostalo na starost Sdružení OHL ŽS, Prominecon Group a Syner – stanice metra Národní. Tedy velká francouzská stavební společnost spolu s firmou známější spíš pod dřívějším jménem Navatyp, jež byla dávána do spojitosti s pražskými šedými eminencemi Romanem Janouškem a Tomášem Hrdličkou (dnes součást skupiny Natland). A k tomu Syner spojovaný s kmotry ODS z Liberecka. K úplnosti chybí snad už jen Ivo Rittig.
Za této konstelace nemůže nikoho překvapit, že místo aby investoři za prodloužení uzavírky stanice metra z původních deseti na čtyřiadvacet měsíců platili Dopravnímu podniku miliónové kompenzace, přispívá naopak Dopravní podnik stovkami miliónů na společné části stavby, jež však budou sloužit především obchodnímu a administrativnímu centru. Paradoxně se dnes Svoboda s Lichem na jedné a jejich odpůrci na druhé straně přou i o to, kdo z nich na tom nese větší vinu.
NĚJAK SE TO VYŘEŠÍ
Ale vraťme se na začátek. Záměr prodat pozemky na Národní třídě si odhlasovala městská rada složená z ODS a ČSSD v roce 1998. Po architektonické soutěži o tři roky později se v roce 2002 stal vítězem Sebastian Pawlowski, jehož Copa Centrum Národní za pozemky zaplatilo 425 miliónů korun. Poté bylo uzavřeno několik smluv a dodatků. Původní návrh na uzavření stanice metra Národní třída zněl na 17 měsíců. „Když se s tím přišlo za Bémem, začal zuřit, že to si nemůže kvůli mediálnímu obrazu dovolit,“ vzpomínají dobře informovaní pamětníci z té doby.
Ačkoli tedy všichni odborníci a studie říkali, že lze vše zvládnout minimálně za dvanáct až třináct měsíců, rada pod vedením primátora Béma si do usnesení prosadila, že stavba bude trvat měsíců deset. Stavět se mělo začít až v dalším volebním období, takže se politici zjevně spolehli, že „pak se to nějak vyřeší“.
Zároveň v té době vzniklo několik smluv a dodatků, z nichž se dal každý vykládat jinak. Především co se týče podílu na části stavby, tvořící přechod z metra do samotné budovy. Dopravní podnik měl na vlastní náklady zrekonstruovat stanici metra, opravovanou po povodních v roce 2002, za zhruba 230 miliónů korun. K tomu postavit výtah pro vozíčkáře za dalších 185 miliónů. Spor se vedl o to, kdo zkrátí tubus stanice, eskalátory a vyhloubí a vybuduje díru do země, která se de facto stane základem obchodního centra pana Pawlowského.
Tato stavba má vyjít na více než 363 miliónů, přičemž většinu má zaplatit město, respektive Dopravní podnik. Copa by podle jedné ze smluv měla z celkové částky zaplatit „jen“ 87 miliónů za demolici vestibulu metra, výkopové práce a stavbu hrubé konstrukce, ale i to se Pawlowskému zdálo moc. S odvoláním na jiný dokument z té doby proto chtěl, aby i tuto část fi nancovalo město. Začaly vznikat další dodatky a licitace o tom, kdo co zaplatí.
DALŠÍ SÍDLO PRO MAGISTRÁT
Příznačné je, že jednoduché selské úvaze se všichni brání. Pawlowski chce stavět, kvůli tomu je omezena doprava a zavřená stanice, a když už neplatí kompenzace, měl by zaplatit celou stavbu, nebo aspoň její většinu. To bychom však nesměli být v Praze. Martin Dvořák argumentuje tím, že místo DP nemohla Copa investovat z majetkového hlediska, protože „by to byl daňově neuznatelný základ“, ostatní se vymlouvají na smlouvy a jejich dodatky z roku 2008.
Letos v červnu radní Prahy odhlasovali, že sice dobu výstavby prodlouží na 24 měsíců (například kvůli archeologickým nálezům), ale jen „za předpokladu, že všechny investice vyvolané a související s investičním záměrem Copa Centra Národní budou hrazeny Copa Centrem Národní“.
Radní pro dopravu a nynější rival primátora Svobody v ODS ve sporu o DP Josef Nosek tvrdí, že tímto návrhem opravdu myslel, že DP „nezaplatí ani korunu“, a obdobně hovoří i někteří představitelé TOP 09 z rady města a dozorčí rady DP. Jenže Dopravní podnik v čele s Lichem bez ohledu na usnesení podepsané kromě jiných primátorem Svobodou vzápětí uzavřel další dodatek. Podle něj sice Pawlowski s Vítkem zaplatí oněch 87 miliónů za hrubé práce, zbylých 275 miliónů ale zůstane na Dopravním podniku. A tak došlo na další kolečko vzájemných půtek a obviňování. Svobodovi a Lichovi odpůrci tvrdí, že se DP milióny podílí na soukromé stavbě, primátor namítá, že městu ušetří oněch 87 miliónů.
Navíc podle něj usnesení nebylo usnesením valné hromady, ale pouze Rady hlavního města Prahy, která podle něj v momentě hlasování nebyla valnou hromadou. „Takovéto usnesení nespadá do působnosti Rady HMP, tedy není právně závazné. Rada nemůže zasahovat do obchodního vedení Dopravního podniku. To může pouze valná hromada,“ tvrdí primátor. Háček podle něj spočívá v tom, že by si radní tvořící valnou hromadu museli říct, že rozhodují jako jiný orgán, aby věc „právně závazná“ byla. Uf!
Faktem zůstává, že stanice metra na Národní třídě bude ještě minimálně 22 měsíců uzavřena, za což město ani Dopravní podnik nedostanou od investorů ani korunu. Naproti tomu za rekonstrukci stanice, výtah a vybavení podzemního základu Copa Centra zaplatí Dopravní podnik 692 miliónů korun. Tedy o 180 miliónů víc, než dostal od investora při prodeji pozemku. Pokud ovšem ten opravdu doplatí výše zmiňovaných 87 miliónů. Peníze od DP navíc půjdou vesměs stavebním firmám spojovaným se šedými eminencemi ODS.
Advokát Václav Láska, kterého si primátor Svoboda najal na analýzy některých sporných smluv v DP z minulosti, na jejichž základě podávají trestní oznámení, ze svého šetření celou kauzu Národní úplně vynechal. „Právní analýza se týkala medializovaných smluv, na něž upozornily sdělovací prostředky, mezi kterými nebyla rekonstrukce stanice metra Národní. Což v žádném případě nevylučuje, že forenzní audit by se měl stoprocentně zabývat i tímto případem,“ vysvětlil zadavatel primátor Svoboda.
Teď už zbývá jen pointa. Až Pawlowski s Vítkem celou slavnou budovu na Národní dostavějí, mohli by ji zase pronajmout pražskému magistrátu za podobně „výhodných“ podmínek jako Škodův palác. Lidé z primátorova okolí tvrdí, že podnikatel už v tomto smyslu „sondoval terén, zda by se magistrát nechtěl do Copa Centra ze Škoďáku přestěhovat.
