Genocida může být náhoda aneb Jakým výrazům se vyhnout, když hovoříme o našich zahraničních partnerech
(Do you want to read this article in English? Use this link.)
Komu: zaměstnancům Ministerstva zahraničních věcí ČR
Od: předsedy vlády
Vážení kolegové, předpokládám, že se všichni shodneme na tom, že lidská práva jsou k nezaplacení. Chci říct, že je přece víc než zřejmé, že všichni lidé kdekoli na světě si zaslouží svobodu, spravedlnost a lidskou důstojnost.
Jediný problém je v tom, že si zároveň zaslouží všechny ty báječné české výrobky, které naše země produkuje a vyváží do celého světa. Představte si človíčka žijícího v zemi, kde je mu upírána svoboda slova a možnost účastnit se svobodných voleb. Teď si ale představte téhož chlapíka bez možnosti kupovat si naše vynikající pivo, sklo, auta, průmyslová zařízení a dřevěné hračky. To je dost smutná představa … Proto je tak důležité, abychom si vždycky dávali dobrý pozor na to, co říkáme, když hovoříme o zemích, kam své zboží vyvážíme. Proto jsem, ve snaze zamezit urážkám našich potenciálních obchodních partnerů, sestavil přiložený seznam slov a frází, jejichž veřejnému používání bychom se měli vyhýbat.
Mezi nejvýznamnější patří tyto výrazy:
1. GENOCIDA. Fuj! To je ale nechutné slovo. A taky ho lze nejrůznějším způsobem interpretovat. Chci říct: je jasné, že nikdo nechce, aby někdo úmyslně a systematicky likvidoval celé rasové, etnické či náboženské menšiny. Nemám pravdu? Který soudný člověk by se domníval, že je to v pořádku? Jenže ta slova „úmyslný“ a „systematický“ jsou, no prostě, tak nějak relativní. Však to znáte, sem tam se něco přihodí. Někdo někoho zabije. Někdy to odnese víc lidí najednou. Pak, za pár měsíců či za pár roků, si najednou všimnete, že ve vaší zemi je o pár set tisíc lidí míň než dřív. A jako náhodou to všichni byli Kurdové. Opravdu náhoda? Kdo ví? Proto nedělejme ukvapené závěry.
Mimochodem, pokud právě zastupujete naši zemi ve státě s neobvykle vysokou úmrtností, víte, že Česká republika je jedním z předních světových vývozců vysoce kvalitních žulových a mramorových náhrobků?
2. POLICEJNÍ STÁT. Zákon a pořádek jsou základem každé společnosti. Když to tak vezmete, zákon a pořádek lze považovat za lidská práva. Ale pokud jde o kázeň, myslím si, že si každý z nás ještě pamatuje, jak jsme občas dostali na zadek nebo museli na hanbu, když jsme v mládí zlobili. Kdo tedy může odpovědně říct, že nějaký ten ruský či čínský disidentský umělec nepotřebuje praštit obuškem přes hlavu nebo strčit na pár let někam na samotku, aby získal realističtější pohled na současnost své země? Takže nazývejme tyto země raději „bezpečnými společnostmi“, zvlášť když hovoříme o státech, jejichž bezpečnostní služby často kupují naše prvotřídní kalené teleskopické obušky. Jsou k dispozici v černé, chromové a zlaté barvě, s kvalitní gumovou rukojetí s protiskluzovým dezénem.
3. MUČENÍ. No tohle! Nechce se mi na to slovo ani pomyslet, natož ho číst někde v tisku v souvislosti s našimi nejlepšími zákazníky. A znovu je třeba říct, že jde o tak mnohoznačný výraz. Vždyť to, co je pro někoho „mučení“, může někdo jiný považovat za „zefektivněné vyšetřovací metody“. Například pouhá představa, že bych den co den musel jíst stále jen rýži a nic jiného, by pro mě byla „mučením“. Ale jak se dovídám, na světě jsou miliardy lidí, pro něž je tahle strava zcela běžná. Takže když si vezmete tentýž příklad a jen nahradíte výraz „krmit se rýží“ frází „nechat si raděj vytrhat nehty na rukou“, jasně vidíte, jak by omezený pohled na realitu cizí země mohl zkreslit náš úsudek a pohled na kulturní tradice oné země.
4. CENZURA. Když hovoříte o našich obchodních partnerech, tohle slovo raději nevyslovujte vůbec. Pokud to uděláte, můžete si hledat jiné zaměstnání. Na závěr chci dodat, že jsem si vědom toho, že někteří z vás mají obavy o to, kam je až naše země ochotna zajít ve snaze obětovat své komerční zájmy boji proti „tyranii“ a „útisku“ (mimochodem, to jsou další dvě položky na přiloženém seznamu nevhodných výrazů).
Faktem zůstává, že z hlediska našeho vnímání takzvané nespravedlnosti a nelidskosti (další výrazy na přiloženém seznamu), je důležité nezapomenout na slova známého politika, který kdysi varoval před pošetilostí stavět se na jednu či druhou stranu v konfliktu „kvůli sporu v daleké zemi mezi národy, o nichž nevíme nic“.
Vskutku moudrá rada! S pozdravy
Váš předseda vlády
