Tři roky kšeftuju s černou kořalkou a žehnám prohibici, říká v rozhovoru pro Reflex herec Steve Buscemi
„Je to pravda, s tou prohibicí?“ vypálil Steve Buscemi otázku ještě dřív, než sám jakoukoli stihl dostat. Psalo se 15. září, česká vláda právě vyhlásila lihové sucho a v New Yorku se konaly rozhovory k nové řadě MAFIE V ATLANTIC CITY. Seriálu o prohibici.
Byla to jen shoda okolností, ale přišla jako na zavolanou. Aktuální dění v Česku, jemuž normálně Američané zase tolik zájmu nevěnují, totiž budilo pozornost i u přítomných filmových hvězd. „Ještě aby mě to nechávalo chladným. Vždyť já už tři roky nedělám nic jiného, než že kšeftuju s černou kořalkou a žehnám prohibici,“ smál se Buscemi, který v ambiciózní sérii kanálu HBO hraje gangstera a zkorumpovaného politika Nuckyho Thompsona.
Mimochodem výše uvedený výrok patřil k tomu nejobsáhlejšímu, co z laureáta Zlatého glóbu v New Yorku vypadlo. Steve Buscemi, maskot Quentina Tarantina a sourozenců Coenových, toho totiž obecně moc nenamluví. Zatímco jeho herečtí kolegové na newyorské konferenci ochotně líčili, popisovali a vyprávěli, jak se dělá prohibice v televizi, Buscemi mlčel. Zarytě a skoro pořád. Dokonce i tehdy, když byl tázán. „Lidi z mých filmů usoudili, že jsem mluvný a vtipný, ale to je mýlka. Se mnou moc legrace neužijete,“ tvrdí.
Bez ohledu na proklamovanou plachost je to ovšem právě Buscemiho tvář, co dominuje podzimnímu New Yorku. Z kapot autobusů hypnotizuje chodce, na Times Square se s ním fotí turisté a žluté taxíky ho vozí sem tam v podobě střešních poutačů. Živého herce navíc zastavují lidi na ulici a říkají mu podle seriálu Nucky – jako by snad ani jinou roli nehrál. „On ten humbuk zase brzy přejde. Tedy doufám,“ hlesne Buscemi, když v hotelu v srdci Soha musí mluvit s novináři. U svého krbu doma v Brooklynu by mu bylo evidentně líp.
V Atlantic City hrajete mafiána, který se nežinýruje mučit a zabíjet, a stejně zůstává sympaťákem.
Fakt? Fakt. Kde se ty sympatie podle vás berou? Tak to opravdu nevím. Možná to bude tím, že je sympatický i mně samotnému. Mám zkrátka své zloduchy rád.
Všiml jste si, že jistým šarmem oplývá skoro každý filmový mafián?
To je pravda. Bez ohledu na to, čím se tihle chlápci živili, měli něco do sebe. Dokonce i obávaný Al Capone prý působil jako celkem příjemný člověk. Na pivo bych s ním tedy sice asi nešel, ale byl osobnost a osobnosti umějí okouzlovat.
Kdo přesně je ve vašich očích osobnost?
Někdo, kdo nepředstírá, to je dodnes vzácná vlastnost. Al Capone takový evidentně byl. Víte, překvapilo by mě, kdyby o sobě gangsteři přemýšleli jako o gangsterech, sami se za ně určitě nepovažovali. Neřešili, jak moc jsou hodní nebo špatní, byli prostě sví a to jim sbíralo body. Proto ty sympatie okolí … A moje.
Vždycky jste hrál výrazné, ale ponejvíce vedlejší role. Není trochu paradox, že tu první hlavní nabídla až televize?
A viděla jste ten seriál? HBO nedělá rozdíl mezi televizním a filmovým zpracováním. Obojí se točí stejně, obému se věnuje stejná péče. Pár věcí jsem pro televizi dělal i v minulosti, ale to byl přesně ten typ tvorby, kterou jste měla na mysli – plochá, nenápaditá práce, kde ani moc nejde o to, jak bude výsledek vypadat, jako spíš, aby byl hotový co nejdřív. V takovém případě by se asi o paradoxu mluvit dalo. Tady ne. Atlantic City je v podstatě film, akorát ho točím tři roky v kuse.
Jak dlouho ještě vydržíte? Další řady už se prý chystají.
Uvidíme. Zatím mě to baví.
Není nuda hrát několik let jednu a tutéž postavu?
Ale Nucky není jedna a táž postava. Vyvíjí se. Na začátku to byl vylekaný zajíc, teď hýbe podsvětím a dělá politiku. I ženy kolem něj se střídají, což je mimochodem velmi příjemná změna. Kdo by se v takové situaci nudil?
Taky je to snad poprvé, kdy vás nikdo předčasně neodstranil ze scény.
Přesně tak, v ničem předtím jsem si pořádně nezahrál, vždycky mě nechali zabít nejpozději v půlce příběhu. Nejhorší to bylo v Sopranových, to byl mimochodem seriál od stejného autora, jako je Atlantic City. Slíbili mi, že vydržím dvě řady, ale pak se věci změnily a zase jsem šel z placu předčasně. A mě to přitom tolik bavilo!
Předpokládám, že teď už si radši dáváte do smlouvy podmínku, že nesmíte umřít.
Tak daleko to ještě nedospělo.
A víte, jak dopadne Nucky? Scenáristé tvrdí, že mají jeho konec do detailu promyšlený, jen netuší, kdy na něj dojde.
Já netuším vůbec nic a naprosto mi to vyhovuje.
Opravdu? Vždyť vás zase mohou zabít třeba klidně zítra
Tak ať zabijou. Už jsem si zvykl, že umírám rychle a zásadně bez varování.
Když už jsme u toho, na jakou z vašich smrtí máte nejlepší vzpomínky?
Skvělá byla ta z Big Lebowského. Celý film na sebe s Johnem Goodmanem ječíme, ale když pak dostanu infarkt, je to najednou až dojemně něžný vztah.
STEVE BUSCEMI se narodil v roce 1957. Herec s nezaměnitelnou fyziognomií (o níž se odmítá bavit) pochází z newyorského Brooklynu a diváci jej znají především z filmů Joela a Ethana Coenových. Těch s nimi od počátku 90. let natočil hned šest, nejslavnější jsou Barton Fink, Fargo a Big Lebowski. Buscemiho si však oblíbili mnozí další režiséři. Z těch nezávislých si ho na plac opakovaně přizval např. Jim Jarmusch (Tajemný vlak, Kafe a cigára) nebo Quentin Tarantino (Gauneři, Pulp Fiction: Historky z podsvětí), jeho kouzlu ovšem propadli i hollywoodští tvůrci (Armageddon, Con Air). Talentovaný herec si také vyzkoušel režii, u kritiků i u diváků bodoval snímky Interview a Můj nejmilejší bar. Poslední tři roky exceluje jako gangster Nucky Thompson v ambiciózní televizní sérii z produkce Martina Scorseseho Impérium – Mafie v Atlantic City, za jehož ztvárnění získal Zlatý glóbus.
