Programátoři ve válce aneb Srážka úspěšných českých ajťáků s vojenskou realitou v Řecku
Dva mladí čeští programátoři už měsíc sedí v řeckém vězení. Policie je obvinila z nepovoleného pořizování záběrů vojenského objektu na ostrově Limnos. V lepším případě jim hrozí pět let vězení, v horším případě dvacet. Jejich první odvolání Řekové zamítli. Jsou Češi špióni, udělali jen hloupou chybu, nebo je to celé omyl?
Je to pro nás sotva pochopitelné. Jako kdyby to ani nebylo v Evropě. Hrozba dvaceti let za filmování připomíná spíš různé pro Evropana zvláštní tresty kdesi v Asii. V České republice by totiž podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška za natáčení vojenských objektů zvenku nehrozilo nic. Na druhou stranu pokud budete v Česku sbírat „přísně tajné“ informace z oblasti zabezpečení obranyschopnosti České republiky s cílem prozradit je nepovolané osobě, můžete si jít sednout až na dvanáct let i tady.
Prvotní informace, které o zatčení Ivana Buchty a Martina Pezlara proběhly médii, popisovaly nejen důvody zatčení (údajnou špionáž), ale také důvody, kvůli nimž se dva zaměstnanci veleúspěšné a respektované české firmy Bohemia Interactive vypravili na ostrov Limnos.
Sami prý uvedli, že přijeli sbírat materiály pro počítačovou hru Arma 3, jež se odehrává právě na tomto řeckém ostrově. Jenže Bohemia Interactive vzápětí vydala prohlášení, že Buchta s Pezlarem přicestovali na Limnos pouze jako turisté. „Naše společnost nikdy nepořizovala ani neshromažďovala žádné tajné informace, například fotografie nebo plány vojenských objektů žádného národa, ani jsme tím nikoho nepověřili.“
ZTRACENO V PŘEKLADU
Tento rozpor mezi výpovědí zatčených Čechů a tvrzením jejich zaměstnavatelů jako by naznačoval, že se fi rma popřením bezprostřední reakce svých pracovníků snaží vyzout ze zodpovědnosti. Jenže jejich řecký advokát Panajotis Eleftheriu takovou interpretaci popřel.
Ve spisu podle něj není nic o tom, že se na Limnos vydali s cílem sesbírat materiály pro hru, ale naopak si ostrov vybrali pro dovolenou proto, že ho znají ze své práce na hře Arma. Na tom, že nešlo o pracovní cestu, dle spisu trvali od prvního výslechu. A stejný důvod jejich cesty, dovolená inspirovaná hrou, uvádí ve svém prohlášení i Bohemia Interactive.
„Vůbec netuším, kde se ta informace o sbírání materiálů pro hru vzala,“ říká Oto Vrťátko z Bohemia Interactive. „Asi ztraceno v překladu. Byli tam na dovolené s cestovkou jako každý jiný. Dva roky pracovali na téhle krajině ve virtuálním světě a teď se na to chtěli podívat. A stalo se tohle hrozné neštěstí. Netuším, co jiného by to mohlo být než nedorozumění.“
Zatímco řecká strana zdůvodňuje zatčení a obvinění nepovoleným filmováním objektů, Češi se hájí tím, že Buchta s Pezlarem natáčeli během jízdy z auta snadno viditelná místa a kameru vypnuli, jakmile si všimli, že je natáčení zakázáno.
„Jsem si jista, že důkazní situace hovoří ve prospěch obou mladých mužů. Důkazy, které jsou shromážděny v trestním spisu, nejsou schopny prokázat naplnění skutkové podstaty trestného činu špionáže. Jako advokát pohybující se v trestním procesu však vím, že může dojít k různým zvratům,“ říká jejich právní zástupkyně v Česku Dagmar Raupachová.
ŘEČTÍ VÁLEČNÍCI
Nikdo si nemyslí, že Buchta s Pezlarem jsou skuteční špióni ohrožující bezpečnost Řecka. Pokud natáčeli pouze z auta jedoucího po veřejné silnici, zkuste si v takové situaci představit sami sebe. Čekali byste, že vás za to někdo může zavřít? Přesto se však dva mladí Češi letos domů možná nepodívají a čekání na to, zda věc zamíří k soudu, či ne, může trvat až osmnáct měsíců.
Mnohem těžší je však vžít se do řeckého vidění situace. Čech, z podstaty Švejk, má spíš srandu z toho, že si předlužené Řecko, zmítající se v hluboké ekonomické krizi, vydržuje v přepočtu na počet obyvatel největší armádu v Evropě a vydává na ni z evropských států největší podíl národního důchodu. Řecká armáda dokonce ani příliš nepocítila škrty, které jinak zasáhly prakticky všechny oblasti. Stejně tak úsměvná nám přijde řecká argumentace o napjatých vztazích se sousedním Tureckem, když jsou oba státy v NATO.
Jenže pochopit traumata jiného národa a dopady prožité historie na vidění světa a pro cizince přecitlivělost na některá témata je skoro nemožné. Zatímco Češi si s sebou nesou určitou uzavřenost, Řekové jsou hákliví na věci národní bezpečnosti. Přestože většina z nás ví o napjatých vztazích Řecka s Tureckem a alespoň zběžně zná řeckou náturu projevující se v divokých demonstracích i neústupností proti přesile během války, ve skutečnosti se do myšlení Řeků vžít neumíme. „Češi si to neuvědomují. Vztah mezi Tureckem a Řeckem je citlivý pro obě strany. Češi většinou vidí Řecko s plážemi,“ přitakává Blanka Kovácsová, česká konzulka v Řecku.
Limnos navíc leží na severu Egejského moře, nedaleko Dardanelské úžiny, kterou doplujete k Istanbulu a kolem něj přes Bosporský průliv až do Černého moře. Tuhle strategickou polohu umocňuje i historie, během níž ostrov připadl tu jednomu, tu druhému vládci. Shodou okolností si právě letos v říjnu místní připomněli sto let od chvíle, kdy Limnos definitivně skončil v řecké náruči. Pak je tu i stále ještě vášně vzbuzující rozdělený Kypr.
„TURECKO JSME NEŘEŠILI“
„Ivan Buchta a Martin Pezlar byli z nejplatnějších členů týmů vyvíjejícího Armu 3, jejíž alfa-verze má brzy vyjít,“ říká Vrťátko. Žádné fotky by už nemohly jakkoliv přispět k vytváření krajiny ve hře, jež je podle něj už z 99 procent hotová. „Vztahy s Tureckem hra vůbec neodráží, neřeší nic politického.“
Proč tedy zrovna ostrov Limnos? „Šlo v podstatě o náhodný výběr. Chtěli jsme, aby se hra odehrávala na ostrově, a Limnos nám připadal nejvhodnější. Vůbec jsme ale neřešili, zda sousedí s Tureckem, nebo Polskem. Děj je posunutý do daleké budoucnosti, jsou tam zcela odlišné jednotky. Všechno je to velké nešťastné nedorozumění,“ odpovídá Oto Vrťátko s tím, že v prostředí hry se firma ani nesnažila přesně kopírovat terén a objekty na ostrově ve hře nejsou tak jako v reálu.
Spory o Armu 3 se však táhnou více než rok. Loni totiž obyvatelé ostrova a jeho představitelé proti ohlášené hře protestovali, protože podle nich poškozuje pověst Limnu jako klidného místa a vytváří základy ohrožení bezpečnosti.
„Nemůžeme pochopit, že náš ostrov, místo klidu a činorodosti bude proměněn na dějiště násilí a boje,“ řekl tehdy starosta Antonis Hatzidiamantis. „Existují důvody pro udržení určitých míst na ostrově v tajnosti, ale ve hře se tato místa objevují ve vysokém rozlišení,“ připojil se šéf místní rady Kostas Adamidis.
Firma se bránila s tím, že zakoupila detailní mapy a že si takové mapy může koupit každý včetně Turecka. Hatzidiamantis prohlásil, že si vyhrazuje zákonná práva k obraně pověsti ostrova. Kdo by čekal, že naplnění těchto slov proběhne už o rok později zrovna takhle?
Zatímco řecký ministr národní obrany Panagiotis Beglitis žádné znepokojení nepocítil a na iniciativu ostrova odpověděl v tom smyslu, že se poměrně detailní záběry dají sehnat z veřejných zdrojů, Írán byl nekompromisní a licenci k dovozu této hry do země prostě neposkytl. Důvodem byl podle Íránců špatný obraz, jejž hra vytváří o jejich zemi, která ve hře vede východní armády do boje proti armádám NATO.
Celému sporu s Řeckem nepřidal ani fakt, že Bohemia Interactive, proslavená hrou Operace Flashpoint, produkuje i simulátor Virtual Battlespace, jejž používá americká armáda. Když vezmeme v potaz, že Arma je tak trochu herní variantou tohoto softwaru, máme další důvod k pochopení řecké podezřívavosti.
CO TEĎ A CO POTOM
Oba programátoři jsou drženi na ostrově Lesbos ve městě Mytilini. Podle konzulky Kovácsové využívají čas vyhrazený pro komunikaci s okolím hlavně ke spojení s rodiči. Krátce po zatčení však vydali společné prohlášení. „Podmínky jsou těžké, ale lidé se k nám chovají korektně. Je to celé absurdní nedorozumění, které se určitě rychle vysvětlí.“ Zároveň vyjádřili přesvědčení, že se se svými rodinami brzy uvidí. Jenže až téměř po měsíci (3. října) je poprvé navštívili jejich otcové.
Fakt, že věznice na žádost Čechů reagovala rychle a pozitivně, podle Kovácsové vzbuzuje optimismus, ale situace zůstává stále vážná. Po prvním odvolání prokurátorka i vyšetřovatel shodně potvrdili trvání obvinění. „Teď se případ pozastavil, protože tu začali stávkovat soudci, státní žalobci a další zaměstnanci justice. A asi to bude trvat ještě dlouho, už teď se ví, že by stávka měla trvat minimálně do konce října.“ Kovácsová upozorňuje, že případ je ve skutečnosti velmi složitý. Novináři se jí sice ptají, zda budou Češi propuštěni zítra, nebo za týden, ale ve skutečnosti je to podle ní záležitost spíše měsíců a bohužel možná i roků.
Zatím se čeká na výsledek druhého odvolání a pak je tu ještě možnost odvolání třetího. Rozhodnutí o konání soudu musí padnout do osmnácti měsíců.
„Obvinění se během této doby může změnit, to je optimistická varianta,“ říká Kovácsová. O tom, zda bylo natáčení nevinné, rozhodnou řecké úřady. „Za něco byli policií zadrženi. Důkazy policie mohou být silné, slabé a také je může obhájce rozmetat. V tuto chvíli to nevíme.“
Podobné případy se v Řecku už odehrály, byť u toho nebyli Češi. „Většinou takoví lidé dostali podmínku a byli vyhoštěni s vysokou fi nanční pokutou. Přála bych si, aby to dopadlo stejně,“ řekla Kovácsová. V roce 2001 byla takto zatčena skupina Britů, jež pořizovala záběry letadel. Po 34 dnech ve vězení ale nakonec případ překvapivě skončil zmírněním obvinění a vyloučením původního podezření ze špionáže. Turisté však museli zaplatit kauci 9000 liber, což by dnes činilo skoro tři sta tisíc korun.
HLAVNĚ NIC NEFOŤTE!
O případ se zajímají politici obou států. Advokátka Dagmar Raupachová o něm mezi čtyřma očima mluvila s českým ministrem zahraničí. „Požádala jsem pana ministra, aby během své návštěvy v Americe oslovil svůj řecký protějšek, a to se podařilo. Řecký ministr zahraničí pak přislíbil, že věci bude věnována řádná pozornost. Nevylučuji, že i proto byly rychle povoleny návštěvy rodin ve vězení.“ Ke konkrétní strategii se však zatím vyjadřovat nechce.
Zda Češi zamíří k soudu, tak zatím není jasné. Stejně tak teď nikdo netuší, jak dlouho budou jednotlivé procedury trvat. Při nejhorším možném scénáři by přišlo na řadu jednání o odpykání celého, nebo aspoň většiny trestu v ČR. To je podle Kovácsové běžná praxe, avšak i v tomto případě by museli třeba rok na přeložení do Česka čekat.
Doufejme, že se počínání obou Čechů brzy vysvětlí a ke svým rodinám zamíří dřív, než to zatím vypadá. Zároveň si však dobře pamatujme, jak mohou být Řekové citliví.
„Já vždycky volám po velké opatrnosti, když někdo fotí v zahraničí nějaké chráněné objekty, i když třeba jen zvenčí. Byť mu to může přijít banální, je třeba být velmi opatrný, protože i vnímání jednotlivých národů může být rozdílné,“ vyzývá k opatrnosti Raupachová. „Následná obrana jednotlivců je cizím prostředím velmi ztížená.“
„Češi by si měli uvědomit, že v zahraničí se nemusí podařit vysvětlit to co v rámci ČR, kde může být obrana, reakce někoho, kdo vás zachrání hned v prvním kroku, daleko rychlejší a efektivnější. Můžeme cestovat a člověk má pocit, že jsme všude jakoby doma. Ale reakce mohou být velmi rozdílné,“ dodává Raupachová.
