Seriál Jiřího X. Doležala: Sluníčkoví človíčkové 3. díl: Multi Kulti
Bazálním znakem sluníčkáře je multikulturnost a přesvědčení, že jiné kultury jsou plnohodnotné a stejně rozvinuté jako ta naše. Nechápou, že ve většině míst, kde se nepíše latinkou, dochází k permanentnímu popření lidských práv.
Motto 4. dílu: Přes svůj okázalý multikulturalismus vykazují sluníčkáři sympatie téměř výhradně k muslimům, ne k jiným kulturám, a mívají zaznamenáníhodné projevy antisemitismu.
Celý islámský svět je založen na vykořisťování ženské práce, popření základních lidských práv žen, totální nesvobodě projevu, cestování i víry. K islámskému právu šaríja (které například většina mladých v Pákistánu považuje za lepší a pro jejich zemi vhodnější systém než demokracii) neodmyslitelně patří bičování, sekání rukou, a za nevěru ukamenování. Na to, jak kamenovat ženy, existuje dokonce podrobný psaný (a pro méně gramotné muslimy kreslený) manuál.
Nejde samozřejmě jen o islám. I v zemích nemuslimských a tak sympatických, jako je Srí Lanka, visí na letištích napsané nápisy v angličtině, že tam věšej pašeráky drog, a v Singapuru či Malajsii jsou podobné tresty za jednoho jointa samozřejmostí. Kanibaly jsme již vyhubili, takže bohužel není známo, jak by sluníčkové obhajovali multikulturní soužití se sousedem, který vás s chutí sežere.
Pokud se sluníčkář na cestách náhodou dostane někde v pákistánských či afgánských horách k pohostinnému vesničanovi, je jím okouzlen. A nebere v úvahu, že tan čajem ho nalévající gentleman řeže starou bičem, živí se i s celou rodinou pěstováním opia a svým kalašnikovem v průběhu života zastřelil už jedenáct lidí. Stejně tak okouzlující papuánský domorodec z doby kamenné, náčelník kmene, za svůj život již z pro nás nepochopitelných důvodů kamennou sekerou zabil jedenáct papuánců z jiných kmenů.
Cizí kultury máme podle nejhlubšího přesvědčení sluníček akceptovat i v Evropě a svoje vlastní tradiční hodnoty nahradit tolerancí k nekulturnímu barbarství nejčastěji muslimů na našem vlastním území. Oplzlé obtěžování žen muslimskými přistěhovalci ze severní Afriky v Holandsku se stalo tématem proslulého dokumentu. V západní Evropě již více než u nás etablované sluníčkářství zabraňuje poslat tyto gentlemany šupem zpět domů do Maghrebu, kde by si podobné chování na ulici a k muslimce nikdy nedovolili. A tak se postupně tím změnilo klima a bezpečnost západoevropských měst. Zaplať Bůh je na tom Česko zatím ještě velmi dobře.
Zcela bizarní je pak pohled sluníček na konflikt Izrael - Hamás, rozuměj pásmo Gazy. Pravdu má teroristická organizace Hamás, když permanentně z Gazy ostřeluje svobodný a demokratický stát Izrael. Hamás sice střílí a nově například zavádí povinnou segregaci podle pohlaví ve školách, ale přesto má podle sluníček pravdu. Židé, kteří v arabském moři okolo bojující o holé přežití, jsou naopak ti zlí, protože, drzouni, chtějí, aby na ni nikdo nestřílel.
Sluníčkářky v tomto ohledu lze pochopit pouhým nazřením jejich sexuality. Trpící, utlačovaný, štíhlý, vysoký, snědý, mužný a dvacetiletý příslušník hnutí Hamas je pro ně stejná delikatesa jako gothaj od Dolejšího z Davle (nebo mrkev od Góvindy, pokud jsou vegetariánkami). U sluníčkářů mužského pohlaví jde nejspíš o vlastní projekce. Ten snědý terorista je přesně tak sexy, jak by si sluníčkář přál být, kdyby si troufnul.
