Kaddáfího vdova chce zpátky tělo diktátora - mučedníka. Zřejmě si ještě počká
Vdova po sesazeném a zabitém lybijském diktátorovi Kaddáfím chce vyšetřit jeho konec a vrátit těla příbuzných. Jenže jen málokdo ví, kde doopravdy jsou.
Dopis, ve kterém Kaddáfího vdova Safie Farkašová kritizuje převrat v Lybii a konec svého manžela, zveřejnil server Hlas Ruska. Ten ho má od její sestry Fatimy. Vdova ho píše „na památku porážky mé milované země v důsledku útoku NATO, která v ní zasela chaos, rozvrat a nepokoje mezi obyvateli“. Svého muže označuje za mučedníka a hrdinu a stejně tak i svého syna Asada al-Žusura. Za všechno mohou podle ní „síly NATO“, které „ostřelovaly konvoj hlavy státu a pak předaly jejich raněná těla k roztrhání zločincům, kteří je bestiálně zavraždili“.
„Činy těchto vyvrhelů nejsou slučitelné se žádným existujícím náboženstvím. Navíc spáchali další zločin: dodnes nevydávají těla těchto padlých mučedníků, což v lidských dějinách ještě nebylo.“
Všechno už tu bylo
V tom posledním se paní vdova mýlí a to nejen pokud jde o náboženství. Tam se těla upalovala a trhala a rozprašovala dost často. Stejně pilně postupovaly i ateistické režimy. Takových zmizelých hrdinů a padouchů je poměrně dost. Je to celkem logické, ten, kdo se postaral o bezživotí přemožených nepřátel, nemá zájem na hrobech jako poutních místech. Takhle zmizeli Rudolf Slánský, Adolf Hitler, Adolf Eichmann, v roce 2009 ukradli zloději tělo bývalého kyperského prezidenta Tassose Papadopoulose, loni ukradli lídra brutálního mexického drogového kartelu Zetas Heriberta Lazcana a to přímo z márnice. Usáma prý leží na dně mořském, ale kdo ví. Před několika dny bylo rozhodnuto o tom, že válečný zločinec Erich Priebke musí být pohřben potajmu. Abychom to vzali z toho lepšího konce a ne jen samé lumpy, posledního ruského cara i s rodinou už našli a Richarda III taky.
Ale v něčem má vdova pravdu, je to trochu nespravedlnost. Lenin, Stalin, Mussolini, Franco, Chomejní a Kimové mají své hrobky. Dočkal se i Che Guevara, vykopali ho někde v džungli a přivezli na Kubu v takové malé krabičce. Možná je to jen otázka času. Za takových dvacet let třeba Muammara někde najdou, udělají mu honosné mauzoleum a mládež tam bude jezdit na exkurze a vzpomínat na to, jak to byly za otce vlasti zlaté časy. Vedle se vybuduje muammarland, kde se občané budou veselit, bude-li ještě za co.
Nebyl by takový obrat v dějinách poprvé.
