V Česku přibývá HIV pozitivních, „něco“ děláme špatně

Podle předběžných údajů testy letos v Česku odhalily nákazu u 215 lidí. Je to o tři víc než za celý loňský rok, kdy bylo případů zatím vůbec nejvíc. Od počátku sledování v roce 1985 do konce letošního října testy v Česku potvrdily přítomnost viru HIV u celkem 2082 lidí.Nemoc AIDS propukla u 396 z nich, polovina z nich již zemřela.

Virus HIV napadá lymfocyty v krvi a ve střevě, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Nakažený v té době cítí podobné příznaky jako při „běžné viróze“. Pak se situace zlepší a nositel viru několik let – často až osm – žádné příznaky nepociťuje. Lymfocyty mu ale postupně ubývají. Když se jejich počet sníží natolik, že už nemohou plnit svou funkci, propuká smrtelná nemoc AIDS. Část pacientů se dostane k lékaři až v tomto stádiu. Znamená to, že ve společnosti žijí lidé, kteří mají infekci osm až deset let a dál ji šíří.

Nemoc se nedá vyléčit, ale život s ní dokáží lékaři výrazně prodloužit, uvádí se, že až o tři desítky let. Pokud léčba začne včas a pacient má trochu štěstí, mohou léky dlouhodobě zabránit množení viru v jeho organismu. Nositel viru pak může žít relativně dobře. Musí však do konce života užívat léky, které jsou velmi drahé a většina jich má i určité nežádoucí vedlejší účinky. Nemocní po nich například špatně spí, mohou mít průjmy či bolesti hlavy. Obvykle si však zvyknou. Nicméně virus v jejich tělech stále zůstává, a pokud by pacient přestal léky užívat, vzpamatoval by se.

Šetření na špatném místě

Na důvodech rostoucího počtu nakažených a nemocných v Česku se odborníci shodují: Na prevenci jde ze státního rozpočtu stále méně peněz. V posledních letech činí tyto výdaje tři miliony korun ročně. Léčba nakažených je pak stokrát nákladnější (300 milionů ročně).

V Česku – i kvůli nemístnému šetření na prevenci – vyrůstá generace, která toho o AIDS mnoho neví. Dnešní čtyřicátníci slyšeli po celé své mládí varování před touto chorobou. Zato dvacetiletí žijí v představě, že jim nehrozí.

Na to, že kampaň v boji proti AIDS nesmí nikdy skončit, upozorňoval již před lety český odborník na tuto chorobu Ladislav Machala: „Každý rok začíná svůj sexuální život v Česku zhruba sto tisíc lidí. Pokud se zanedbá osvěta po dobu pěti let, máme tu ,najednou‘ půl miliónu sexuálně aktivních lidí, kteří se chovají, jako by AIDS nebyl hrozbou.“

A jak vypadá „typický“ HIV pozitivní v Česku? Podle zveřejněné statistiky je to muž – těch je dosud většina – ve věku 25 až 29 let, jenž se nakazil pohlavním stykem (spíše homosexuálním, ale často i heterosexuálním). Žen je mezi nakaženými necelá čtvrtina a jsou mladší, nejčastěji ve věku 20 až 24 let. Poslední větší skupinou jsou narkomani užívající injekční stříkačky.

Zhruba 30 procent nakažených tvoří cizinci, kteří v Česku trvale žijí. Roste mezi nimi podíl Slováků. Podle odborníků je potřeba proto prevenci zacílit i na lidi ze zahraničí, kteří mají v ČR domov. Experti uvádějí, že například Vietnamci přicházejí k lékaři až v době, kdy už mají příznaky a AIDS se u nich rozvinula.

Nový typ viru

Ve většině světa na rozdíl od Česka počet HIV pozitivních i obětí AIDS pomalu klesá. Přesto se však čas od času objeví znepokojivé zprávy. Jednou z nich je informace, že švédští vědci objevili v západní Africe nový a agresivnější kmen HIV, který způsobuje podstatně rychlejší nástup nemoci AIDS. O jejich výzkumu informovala ČTK s odvoláním na francouzskou agenturu AFP.

Nový kmen viru s označením A3/02 je spojením dvou běžných kmenů HIV. Takzvané rekombinantní kmeny virů pocházejí od člověka, který je nakažen dvěma různými kmeny, jejichž DNA se v jeho těle spojí, aby vznikla nová forma. „U jednotlivců, kteří se nakazí novou zkombinovanou formou viru, se vyvíjí AIDS do pěti let, což je o zhruba dva až dva a půl roku rychleji než u některého z dosavadních kmenů,“ řekla Angelica Palmová, jedna z vědkyň, která podílí se na výzkumu osob nakažených virem HIV v Guineji-Bissau. A3/02 byl objeven zatím jen v západní Africe.