Slovensko řeší, kolik bude mít Romů. Odhady jsou extrémně vysoké
Na Slovensku řeší, kolik dětí žije v romských osadách. Odborníkům by to mělo pomoci odhadnout, jaký bude demografický vývoj v zemi. Po třech letech výzkumu demografové předpokládají, že v roce 2030 by měl počet Romů na Slovensku stoupnout na 500 až 640 tisíc. Od roku 1981 se tak jejich počet téměř ztrojnásobí.
Deník Sme informuje o práci Branislava Šprocha z Výzkumného demografického ústavu, který už třetím rokem zkoumá, jakým tempem roste romská populace. Demograf zkoumal život v osadách v Spiši a porovnával je s údaji Statistického úřadu od roku 1980 a Atlasu romských komunit.
Problémem v případě sčítání romské populace je, že se někteří Romové hlásí k majoritní populaci. Jiní zase zamlčují počet svých potomků. Zjistit, kolik žije v romských osadách dětí, vůbec není snadné. „Ženy nechtějí o tomto tématu mluvit, většinou se za vysoký počet potomků stydí,“ míní Branislav Šprocha. Je to i proto, že porodnost Romů nejvíce ovlivňuje chudoba a vzdělání. Čím je rodina chudší, tím má více dětí.
Ženy v osadách porodí průměrně čtyři až pět dětí. Vzdělané a zaměstnané romské ženy mívají obvykle o dvě děti méně. Třeba je to náhoda, ale Romky se prý během výzkumu snažily zamlčet v průměru dvě děti. „Řekly to, co si myslely, že chci slyšet, aby se ukázaly v lepším světle,“ vysvětluje Šprocha, proč se čísla o romské populaci liší.
Údaje o počtu dětí si proto musel ověřit u dalších členů rodiny a místního vajdy. „V osadách je téma porodnosti velké tabu. Rodiče o těchto věcech s dětmi téměř vůbec nemluví,“ řekl Šprocha pro Sme. I proto je podle analytika problém dopracovat se k reálným číslům o porodnosti v osadách.
Podle realistických odhadů dnes žije na Slovensku 402 tisíc Romů, v roce 2030 by jich mohlo být o polovinu více.
Výzkum v romských osadách se věnoval i dalším aspektům života tamních obyvatel. Výzkumníci tak mapovali úmrtnost u Romů. Ta je mnohem vyšší než u většinové společnosti. Muži v osadách se průměrně dožívají 55 let, ženy 59,5 roku. Romové tak mají průměrně o patnáct až sedmnáct let kratší život, než většinová společnost. Příčinou je zejména špatná hygiena, stravování a nedostatečná zdravotní péče. Špatný zdravotní stav v osadách dokazuje i několikanásobně vyšší úmrtnost romských novorozenců.
