Na Madagaskaru řádí morová epidemie, zatím desítky mrtvých
Ekologická katastrofa na Madagaskaru vyvolala i tragédii lidskou. Na ostrově je v současné době epidemie moru, na kterou zemřelo 39 lidí. Nakazili se od krys, které vyhnalo do obydlených oblastí bezohledné kácení lesů.
Mor není pro obyvatele Madagaskaru něčím neznámým. Loni zde na tuto chorobu zemřelo 60 lidí, což byl nejvyšší zaznamenaný počet na světě. Nejohroženější skupinou jsou vězni, kteří žijí v nehygienických podmínkách v přeplněných věznicích, které s nimi sdílí i značné množství krys.
Mor je bakteriální onemocnění známé od starověku, které z planety nikdy nezmizelo. Letos v létě se tato nemoc, kterou máme spojenou spíše se středověkem, se objevila i na severu Kyrgyzstánu. Dýmějový mor tam zahubil patnáctiletého chlapce. Kyrgyzské úřady tehdy nechaly uzavřít celou širší oblast, kde se nemoc objevila. V uzavřené zóně zůstali i čtyři Češi. Nakonec je „zachránil“ vojenský vrtulník, který je ze „zakázané“ oblasti odvezl.
Při neléčených případech dýmějového moru je úmrtnost kolem 60 procent. V dnešní době je dýmějový mor, tato metla středověku, relativně snadno léčitelný. Chorobu totiž způsobuje baktérie Yersinia pestis, proti které zabírají antibiotika.
Mor přitom není primárně nemoc lidí, ale hlodavců. Na člověka se infekce většinou přenáší kousnutím blechy, která před tím sála na nakaženém zvířeti, nejčastěji (alespoň ve středověku) kryse. Blechy samozřejmě mor přenášejí i z nakaženého lidského pacienta na dosud zdravé lidi. Přímo z člověka na člověka, tedy bez prostřednictví blech, se mor většinou nepřenáší. Za určitých podmínek se však u některých pacientů rozvine plicní forma moru, která už je nakažlivá i mezi lidmi přímo.
První historicky doložená epidemie moru propukla v roce 541 v Konstantinopoli (dnešní Istanbul), tehdy největším evropském městě. Od té doby se světem přelilo několik desítek vln infekce. Počet obětí se odhaduje asi na několik desítek miliónů lidí.
