Ruská duma vyhlásila amnestii. I pro Greenpeace či Pussy Riot
Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, dnes vyhlásila amnestii. Právníci podle agentury Reuters předpokládají, že na svobodu vyjdou punkerky z Pussy Riot, odsouzené za předvolební výtržnost v pravoslavném chrámu, a soudu se vyhne třicítka aktivistů z mezinárodní ekologické organizace Greenpeace, zadržených v Rusku kvůli protestu proti těžbě ropy v Arktidě.
Pro vyhlášení amnestie, navržené prezidentem Vladimirem Putinem k 20. výročí ruské ústavy, hlasovalo 446 ze 450 poslanců. Amnestie vstoupí v platnost oficiálním zveřejněním, což se má stát do konce týdne. Ruská média předpokládají, že stíhání unikne i bývalý ministr obrany Anatolij Serďukov, zapletený do aféry okolo rozsáhlých zpronevěr armádního majetku.
Naopak amnestie se podle agentury Interfax bude vztahovat jen na část opozičních demonstrantů zatčených v předvečer Putinovy loňské inaugurace. Nedotkne se ani Putinových oponentů, jako jsou bývalý ropný magnát Michail Chodorkovskij či opoziční předáci Alexej Navalnyj a Sergej Udalcov.
Poslanci schválili v Putinově návrhu změny, aby se amnestie vztahovala i na stíhané za výtržnictví, což umožní bez soudu propustit třicítku členů posádky lodi Greenpeace Arctic Sunrise, zadržené v září ruskými úřady kvůli protestu proti chystané těžbě ropy v Arktidě. Aktivisté byli původně obviněni z "pirátství", než bylo obvinění zmírněno na "výtržnictví".
„Schválená amnestie je úleva, ale ne důvod k oslavám. Třicet lidí strávilo dva měsíce ve vězení kvůli obvinění ze zločinu, který nespáchali,“ uvedla Klára Sutlovičová, vedoucí arktické kampaně Greenpeace ČR. „Jediný důvod, proč těžařské firmy míří do Arktidy, je tající led. Přitom spalování ropy způsobuje další a další tání. Třicet dnes amnestovaných lidí se vydalo do Arktidy, aby proti tomuto šílenství protestovalo. To není zločin,“ dodala.
O pár měsíců by amnestie mohla zkrátit pobyt za ostnatým drátem dvěma členkám Pussy Riot odsouzeným kvůli předvolební výtržnosti v pravoslavném chrámu. Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová si mají po odpykání dvouletého trestu vyjít na svobodu v březnu příštího roku. Jejich obhájkyně Irina Chrunovová doufá, že její klientky oslaví Nový rok už na svobodě, nicméně připouští, že „vše závisí na ochotě vedení vězeňského tábora (...)neprodlužovat propouštění na svobodu“.
Na realizaci amnestie bude mít vězeňská správa půl roku. Odhaduje se, že se může dotknout 20.000 až 25.000 lidí. Vyjmuti jsou z ní recidivisté, zločinci odsouzení k trestům delším než pět let, trestanci s vážnějšími kázeňskými tresty, teroristé, pedofilové, narkomani či bývalí policisté odsouzení za násilí vůči občanům.
První amnestii po rozpadu Sovětského svazu vyhlásila duma v únoru 1994. Mezi 23.000 vězni, kteří tehdy vyšli na svobodu, byli i účastníci nezdařeného komunistického pokusu o státní převrat.
Nyní podle úředního ombudsmana Vladimira Lukina z věznic vyjde jen okolo dvou tisíc vězňů. Většina amnestovaných je totiž jen stíhána či odsouzena podmíněně. Lukin současně navrhl další amnestii vyhlásit příští rok v létě ke 100. výročí začátku první světové války.
