Politika v Česku v roce 2014: Jmenování vlády a troje volby
Čechy letos čeká další politickými událostmi nabitý rok. Již v lednu bude podle všeho jmenován nový premiér a nedlouho po něm pak nová vláda, která nahradí kabinet Jiřího Rusnoka v demisi. Na jaře a na podzim se pak uskuteční celkem troje volby - evropské, komunální a senátní.
Nově se rodící koalice sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců 6. ledna stvrdí podpisy svých předsedů koaliční smlouvu a měla by se zároveň definitivně domluvit na personálním obsazení vlády. Začátkem roku by také prezident Miloš Zeman měl jmenovat šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku ministerským předsedou a na jeho návrh pak jednotlivé ministry.
Zde se ještě zrod nového kabinetu může zkomplikovat, protože hlava státu dala najevo, že nemusí všechny kandidáty na ministry jmenovat. V krajním případě by na základě kompetenční žaloby mohl o věci rozhodovat Ústavní soud.
Do třiceti dnů po svém jmenování předstoupí vláda před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. Tu by měla bez problému získat, protože zde trojkoalice disponuje většinou 111 hlasů. Na svém premiérovém zasedání se pak chce kabinet podle Sobotky zabývat jako prvním bodem situací v OKD a Moravskoslezském kraji. Již zkraje svého působení se také zaměří na zlepšení čerpání prostředků z EU, stabilizaci situace ve zdravotnictví nebo změny v aktivní politice zaměstnanosti.
Troje volby
První z trojice voleb letos Čechy čeká 23. a 24. května, kdy budou rozhodovat o tom, koho vyšlou na dalších pět let do Evropského parlamentu. Česko oproti současnosti o jeden mandát v souvislosti s rozšířením EU přišlo, bude tak volit 21 europoslanců. Pokud by evropské volby dopadly stejně jako loňské sněmovní, ODS by přišla o sedm europoslanců, ČSSD o dva a KDU-ČSL o jednoho. KSČM by její čtyři europoslanci zůstali. ANO by jich získalo pět stejně jako sociální demokraté. TOP 09 by obsadila tři křesla, ODS jen dvě a po jednom mandátu by si rozdělili lidovci a Úsvit přímé demokracie.
a podzim se uskuteční obecní volby a pravidelná obměna třetiny Senátu. Pokud se budou konat souběžně, prezident Miloš Zeman je bude muset vyhlásit nejpozději na 10. a 11. října. Volby totiž musí být během měsíce před uplynutím funkčního období obecních zastupitelů a senátorů. Senátní volby by se tak ovšem mohly konat stejně jako před šesti lety 17. a 18. října.
V senátních volbách bude nejvíce mandátů obhajovat ČSSD, která v roce 2008 dosáhla drtivého vítězství, když její kandidáti vyhráli ve 23 z 27 volebních obvodů. Sociální demokraté, kteří ve svém klubu mají nyní 44 senátorů, by tak k udržení své nadpoloviční většiny v horní komoře potřebovali uhájit alespoň 20 mandátů. Tři pražská senátorská křesla bude obhajovat ODS a zbývající jedno - za Znojemsko - pak KSČM.
V komunálních volbách se bude rozdělovat přes 62.300 mandátů. Nejvíce křesel - přes 5000 - budou obhajovat občanští demokraté, sociální demokraté pak 4500. Lidovcům půjde o uhájení míst téměř 4000 zastupitelů, komunistům o více než 3000. Zhruba stejně tolik zastupitelů budou obhajovat také TOP 09 s hnutím Starostové a nezávislí.
Výdaje na volby a příspěvky politickým stranám mají letos vzrůst na 1,9 miliardy korun z loňských 1,2 miliardy. Na zabezpečení voleb má jít 1,4 miliardy a na příspěvky stranám půl miliardy korun.
