Jak vidí člen KSČM smrt Vasila Biľaka a období normalizace
S panem Tomášem Kottem, členem komunistické strany, si občas vyměňujeme názory na současné dění. Požádal jsem ho, aby mi odpověděl na některé aktuální otázky. Pan Kott je deset let členem strany, vystupuje na akcích u příležitosti února 1948 i na vzpomínkových aktech u hrobu Klementa Gottwalda.
Jak hodnotíte osobnost Vasila Biľaka a jak vnímáte obsazení ČSSR sovětskými a dalšími vojsky. Nezachovala se komunistická strana vůči svým bývalým představitelům poněkud macešsky? Vyloučení ze strany a tak dále…
Smrt Vasila Biľaka, se přiznám, mne zaskočila i v jeho úctyhodném věku a také jsem poslal kondolenci Komunistické straně Slovenska do Bratislavy. Byl určitě důležitým politikem, který zůstal věrný myšlence o sociálně spravedlivější společnosti až do konce svého života. Na rozdíl od jiných lidí v KSČ, kteří převlékli kabáty. Je těžké hodnotit události roku 1968 a pak i příjezd vojsk Varšavské smlouvy. Z mého pohledu, když jsem zastánce 80. let byli jsme jednou v sovětské sféře vlivu, kam jsme patřili na základě jaltské konference, se kterou souhlasily i západní mocnosti. Bohužel v mnohých lidech intervence vojsk zdiskreditovala komunistické hnutí v Československu a to je samozřejmě špatně. Co se týče období socialismu 70. a 80, let, vidím ho velice pozitivně vzhledem k dnešní situaci mnohých lidí a hlavně důchodců, kdy nevědí jestli zaplatit nájem nebo radši léky. To totiž za socialismu neexistovalo. Během čtyřiceti let vzrostlo národní bohatství ze 757 miliard z roku 1948 na 5 bilionu v roce 1989.
Co se týče lidí působících v KSČ, pak jejich vystoupení kvůli roku 1968 vidím různě. Třeba pan Štětina byl v KSČ a pak jezdí na pohřeb Ctirada Mašína, který prohlásil že byl pro něj osobně cílem každý, kdo byl v KSČ, tak to snad mluví za vše. Nebo skupina lidí v Chartě 77, která měla na patnáctimilionový národ 2000 členů, také mluví za vše.
