Ajajaj! Z českých hokejistů někdy bolí hlava

Protože fotbalu, hokeji, politice, kultuře, dnes už i vaření a soutěži StarDance rozumí v Česku každý, připojujeme několik poznatků k výkonům našich hokejistů i my:

1. Trenér Alois Hadamczik v mnohém připomíná Michala Bílka, který vedl české fotbalisty. Dlouho se hovořilo o tom, že to není správná volba, ale funkcionáři vytrvali ve svém mylném přesvědčení, až to dopadlo špatně. Přejeme si jen samá vítězství Česka, ale s Hadamczikem to podle všeho dopadne také špatně.

2. Možná je to jen subjektivní pocit, ale nezdá se i vám, že souhra u našich hokejistů vázne? Přičítat to můžeme dvěma věcem: Buď je to začátek turnaje, a to vždy vázne vše, anebo je tým poskládán tak, že váznout to bude dál. Druhá varianta, bohužel, se vyloučit vůbec nedá.

3. Proč naši reprezentanti v prvním utkání se Švédskem jezdili většinou po místech, kde nebyl puk? Útočník Patrik Eliáš po zápase s týmem tří korunek tvrdil, že „až od poloviny zápasu jsme ukázali, že můžeme hrát s kýmkoli“. Má naprostou pravdu, hrát můžeme s kýmkoli, ale nemůžeme zjevně s kýmkoli vyhrávat. Eliáš totiž nedodal, že za stavu 4:0 pro Švédsko už soupeř „nepotřeboval“ hrát, tak nechal trošku zabrat i naše. Například v první třetině byly celé minuty, kdy nám Švédové nepůjčili puk. Zřejmě to ale byla Hadamczikova taktika.

4. Přiznat si, že český hokej už neprodukuje tolik kvalitních hráčů jako v minulosti, je těžké, ale je to tak. Doby, kdy kluby NHL draftovaly naše mladíky jak o život, jsou pryč. Podle toho vypadá i úroveň reprezentace, přestože v ní pořád hraje několik hráčů světového kalibru.

5. A jedna poznámka na závěr: O tom, jaká je vlastně v Soči česká hokejová reprezentace, se rozhodne (jak jinak v současnosti) na Facebooku, Twitteru a v internetových diskusích. Předpokládáme, že jedna podobná o dvou blbcích, co píší o hokeji, vypukne právě teď .