Rusko nebo Rusko. V krymském referendu se s Ukrajinou nepočítá
Voliči v nedělním referendu o připojení Krymu k Rusku nebudou moci vyjádřit přání, aby poloostrov zůstal součástí Ukrajiny jako autonomní republika. Hlasovací lístek totiž podle agentury Reuters ve skutečnosti nepočítá s možností říci ne ruské kontrole nad poloostrovem.
Podle vzoru hlasovacího lístku první ze dvou otázek zní: „Jste pro sjednocení Krymu s Ruskem jako součásti Ruské federace?“. Druhá se pak ptá: „Jste pro obnovení ústavy z roku 1992 a postavení Krymu jako součásti Ukrajiny?“
Na první pohled se zdá, že druhá otázka skýtá možnost vyslovit se, aby poloostrov zůstal Ukrajině. Jenže krymská ústava z roku 1992, přijatá krátce po rozpadu Sovětského svazu a zanedlouho zrušená, dávala Krymu postavení nezávislé entity uprostřed Ukrajiny, se širokými pravomocemi vlastního sebeurčení i navazování vztahů s partnery dle vlastní libosti, a to včetně Ruska. „S proruským sněmem, který se už vyslovil pro návrat Krymu do Ruska, druhá možnost nabízí jedině nepatrně delší cestu, než se poloostrov ocitne pod ruskou kontrolou,“ napsal Reuters s odvoláním na analytiky.
Hlasovací lístek se voličů neptá, zda si přejí zachovat status quo. Voliči, kteří se rozhodnou nezúčastnit, nebudou mít na vyznění referenda žádný vliv. Výsledek určí jen to, jaké možnosti dá přednost většina z hlasujících.
Poloostrov v Černém moři býval téměř tři sta let pod ruskou vládou, poté jej ruští komunisté v roce 1954 administrativně předali Ukrajině, s níž poloostrov sousedí. Jednalo se tehdy o formalitu, protože jak Rusko, tak i Ukrajina byly součástí „věčného“ Sovětského svazu. Když poté „věčné sovětské časy“ skončily, Krym se stal jedním z potenciálních ohnisek nepokoje v postsovětském prostoru.
