Okupace zbytků Československa začala před 75 lety na Ostravsku
Jako datum zahájení okupace zbytků Československa Německem bývá označován 15. březen 1939. Ve skutečnosti první příslušníci wehrmachtu a jednotek SS překročili státní hranici již vpodvečer předchozího dne na Ostravsku. V Místku přitom narazili na nevelký, ale překvapivě houževnatý odpor skupiny českých vojáků.
Jen několik hodin poté co 14. března 1939 slovenský sněm odhlasoval vytvoření samostatného státu, zamířil československý prezident Emil Hácha do Berlína, aby o situaci osobně promluvil s Hitlerem. V budově říšského kancléřství čekalo na Háchu chladné přijetí. Vůdce nacistů mu suše sdělil, že okupace zbytku českého území je jeho "nezvratnou vůlí" a v případě odporu nechá bombardovat Prahu. Šestašedesátiletý Hácha nakonec psychickému nátlaku ustoupil a s kapitulací souhlasil.
První jednotky německých sil vstoupily na československé území už v době, kdy Hácha teprve cestoval do Berlína. Pozdě odpoledne 14. března 1939 příslušníci VIII. armádního sboru a elitního pluku SS "Adolf Hitler" překročili Odru u Petřkovic a Koblova na Ostravsku, odkud postupovali na Moravskou Ostravu. Obyvatele města náhlá přítomnost německých uniforem v ulicích zaskočila. Někteří zpočátku doufali, že jde jen o přesun jednotek na Slovensko; skutečnost ale rychle vyplula na povrch.
Češi se bránili
Zatímco Ostrava padla do německých rukou bez použití síly, v nedalekém Místku narazili okupanti na ozbrojený odpor. Zasloužili se o něj vojáci III. praporu 8. pěšího pluku pod vedením zastupujícího velitele Karla Pavlíka. Zhruba půlhodinovou přestřelku o budovu Czajankovy textilní továrny v Místku ukončil nedostatek munice na straně obránců. Podle jiné verze kapitán Pavlík kapituloval na příkaz nadřízených. Ačkoliv v řadách českých vojáků převládali nováčci, konečná bilance hovořila jasně v jejich prospěch: okupanti ztratili podle různých zdrojů šest až 18 mužů, zatímco dva obránci utrpěli jen lehká zranění. Další průběh okupace byl z německého hlediska bezproblémový. V šest hodin ráno 15. března se německá armáda začala valit v několika proudech do českého vnitrozemí. Navzdory jarním plískanicím se motorizované jednotky v pražských ulicích objevily během dvou hodin a nedlouho po sedmé večer se už výhledem z oken Pražského hradu kochal sám Hitler. Svůj triumf vůdce podtrhl tím, že do Prahy dorazil dřív, než se z Berlína stihl vrátit prezident Hácha, jehož vlak byl německou železnicí záměrně pozdržen. Říšský kancléř se v Praze zdržel necelých 24 hodin, během nichž vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. Tento útvar neměl žádnou státní povahu a byl integrální součástí Třetí říše. Představitelem protektorátní správy zůstal Hácha jako takzvaný státní prezident, skutečnou moc ve svých rukou držel Hitlerem jmenovaný říšský protektor.
