Muslimové před branami: islámské právo se může stát součástí britského práva

Co se stalo? Pokyny The Law Society umožňují, aby islámské právo bylo poprvé účinně zakotveno v britském právním systému. Advokáti by mohli psát texty, které by pomohly v souladu s právem šaría vyloučit některé lidi z dědictví. Týkalo by se to žen, všech nevěřících a dětí, který by například uzavřely sňatek v kostele nebo jen civilně na úřadě.

Podle průlomového rozhodnutí The Law Society budou moci advokáti psát testamenty, které to umožní. Dokumenty, které by byly uznány podle britských soudů, by také bránily dětem narozeným mimo manželství být počítány za legitimní dědice.
Nicholas Fluck, prezident The Law Society, uvedl, že směrnice podpoří „dobrou praxi“ při uplatňování islámských zásad v britském právním systému.

Zatímco někteří právníci popsali tuto směrnici jako „ohromující“, britští aktivisté už varovali, že je to cesta k vytvoření paralelního právního systému pro britské muslimské komunity.

Baronka Coxová, která vede parlamentní kampaň na ochranu žen proti nábožensky nepřípustné diskriminaci, včetně neoficiálních soudů aplikujících šaríu v Británii, řekla, že je to "hluboce znepokojující" vývoj a hodlá to projednat s ministry. "To porušuje vše, za čím stojíme, "řekla." To by se sufražetky obrátily v hrobě."

Směrnice, která byla v tichosti zveřejněna tento měsíc a distribuována advokátům v Anglii a Walesu, podrobně popisuje, jak by měla být poslední vůle navržena tak, aby se vešla do islámské tradice - a přitom platila podle britského práva.

To znamená vymazání nebo změnu standardních právní pojmů a dokonce i slov jako „děti“, aby bylo zajištěno, že by osoby považované za nelegitimní byly vyloučeny z jakéhokoli nároku na dědictví.

Islámské soudy už rozhodují dnes

Pokyny by mohly vést k tomu, že principy šaría by mohly zvrátit britskou praxi v některých sporech. V současné době nejsou principy šaría formálně zahrnuty do britských zákonů. V minulosti ale už vznikla v islámských komunitách síť soudů, které řeší spory mezi muslimskými rodinami. Několik málo z nich jsou tribunály, které pracují podle zákona o rozhodčím řízení. Mají pravomoc řešit obchodní spory a řešit otázky jako je domácí násilí, rodinné spory a boje o dědictví.

Existuje ale také řada neoficiálních soudů, které fungují podle šaríi, které se zabývají náboženskými rozvody a otázkami ohledně výchovy dětí v souladu s náboženskou tradicí. Podle jedné studie je v Británii kolem 85 takových subjektů. Teď by podle rozhodnutí The Law Society mohli nemuslimští právníci poskytovat služby ohledně psaní posledních vůlí. Islámské právo rozděluje dědictví spíše podle příbuzenských vazeb, než vyjmenováním jednotlivců. Počítá také s tím, že někteří muži mají více manželek. Mužští dědici dědí většinou dvakrát tolik než žena v tomtéž postavení. Nemuslimové nedědí vůbec a uznává se jen muslimské manželství.

Keith Porteous Wood, který je ředitelem The National Secular Society, tvrdí, že toto ustanovení znamená další etapu v britském právním uspořádání, které oslabuje lidská práva ve prospěch náboženského práva z jiné doby a kultury. Místo aby Britové chránili pokrok, kterého bylo dosaženo v posledních pěti stech letech, tak ho obětují. Lady Coxová říká, že každý má svobodnou vůli napsat si svou poslední vůli a má svobodu, aby odrážela jeho náboženské přesvědčení, ale to, co udělala The Law Society je z hlediska rovnosti pohlaví diksriminující a ve svých důsledcích pro ženy a děti hluboce znepokojující.