Ukrajinské síly zasáhly proti proruským separatistům, Rusko varuje před občanskou válkou
Ukrajinské pořádkové síly dnes na východě země opět ovládly sídlo oblastní správy v Charkově, kde zatkly okolo 70 proruských separatistů. Oznámila to místní odbočka ministerstva vnitra, jehož šéf akci označil za "protiteroristickou operaci". Podle agentury Unian úřad vyčistila od separatistů speciální jednotka Jaguar z centrální Ukrajiny, a to bez obětí na životech. Mezi zatčenými podle Radia Svoboda nejsou žádní Rusové.
Strážcům zákona už pogratuloval úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Pohrozil separatistům, obsazujícím se zbraní v ruce úřední budovy, zacházením "jako s teroristy a zločinci". Přislíbil však, že "pořádkové síly nikdy nepozdvihnou zbraň proti pokojným demonstrantům.
Ukrajinský parlament podle agentury Unian dnes zároveň zpřísnil tresty za protistátní zločiny. Za pokus o narušení územní celistvosti má hrozit od tří po 15 let vězení či doživotí, za vlastizradu od 12 po 15 let.
Většina proruských aktivistů, kteří se charkovské budovy zmocnili během nedělní demonstrace, odešla podle agentury AFP ještě během noci, a to po jednáních s ministrem vnitra Arsenem Avakovem. Pořádkové síly zasáhly a budovu ovládly poté, co proruští aktivisté vhodili zápalné lahve do dvou kanceláří. Oheň se hasičům podařilo rychle uhasit.
Avakov už na palubě letadla do Kyjeva přislíbil čistku v charkovské policii: "Mnohé z toho, co jsem viděl, připomínalo spíše sabotáž než službu. Všichni, jichž se to týká, odejdou, od náčelníků po řadové policisty, což je stejně důležité."
Rozporné zprávy přicházejí z Doněcka na východě země. Vicepremiér Vitalij Jarema podle agentury Interfax uvedl, že separatisté při jednáních zprostředkovaných miliardářem Rinatem Achmetovem slíbili složit zbraně a opustit obsazené úřední budovy. Ale podle serveru korrespondent.net tak dosud neučinili, respektive podle webu Ukrajinska pravda se chystají klást odpor. Místní starosta tvrdí, že část zbraní již byla složena.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Kyjev před vojenskými operaci na jihu a východě země, které by mohly rozpoutat občanskou válku na Ukrajině.
Potlačit protesty tamních obyvatel proti kyjevskému režimu prý míří nejen jednotky ministerstva vnitra a národní gardy, ale i "ozbrojenci nezákonně vyzbrojeného uskupení Pravý sektor". A "zvláštní znepokojení budí okolnost, že do této operace je zapojeno i na 150 amerických specialistů ze soukromé vojenské organizace Greystone", tvrdí ruská diplomacie.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen zase varoval Rusko před zásahem na východní Ukrajině. Vybídl také Moskvu ke stažení desítek tisíc vojáků, které shromáždila u hranic s Ukrajinou.
V pondělí proruští separatisté v Doněcku a v Charkově vyhlásili vlastní takzvané lidové republiky, nezávislé na zbytku země. Požádali také o ruskou vojenskou pomoc. V Luhansku vzbouřenci obsadili kancelář ukrajinské tajné služby a zmocnili se skladu zbraní. Ukrajinští představitelé jsou přesvědčeni, že vření na ruskojazyčném východu země zorganizovalo Rusko.
Někteří ukrajinští politologové předpokládají, že skutečným cílem bylo vyprovokovat Kyjev k vyhlášení stanného práva na východě a jihu země, čímž by se Moskvě podařilo zpochybnit výsledek prezidentských voleb, vyhlášených na 25. května.
