Rusko oznámilo, že je připraveno kolonizovat Měsíc. Chce nejlepší místa
Návrh kolonizace Měsíce vypracovali odborníci z Ruské akademie věd, federální kosmické agentury Roskosmos a Moskevské státní univerzity. Podle autorů projektu si budou v nejbližších desetiletích světové kosmické mocnosti konkurovat v boji o nejvhodnější oblasti na Měsíci, proto nesmí Rusko otálet.
Na satelitu Země má být založena obývaná základna a polygon s následující těžbou užitečných nerostů.
Podle vědců se budou nacházet první lidské osady u měsíčních pólů. Podle ruských představ by první lidmi osídlená kolonie mohla na Měsíci vzniknout kolem roku 2030. Robotičtí průzkumníci by povrch Měsíce mohli zkoumat už za dva roky. Deník Izvestija oznámil, že získal přístup k vládnímu návrhu programu připravenému již zmíněnými třemi institucemi, které vypracovaly třístupňový plán osídlení naší oběžnice.
Roboti by byli vysláni na Měsíc kolem roku 2016 a v následujícím desetiletí kolem roku 2028 by bylo Rusko připraveno k pilotované misi na oběžnou dráhu Měsíce. V poslední fázi naplánované na rok 2030 by byli vysláni lidé, kteří by založili infrastrukturu pro první kolonii s využitím místních zdrojů. To by znamenalo postavení observatoře pro sledování Země a vesmíru.
Kolik to všechno bude stát, je nejisté. První fáze se odhaduje na víc než 800 milionů dolarů (28, 5 miliard rublů). Dřívější odhady říkal, že pilotovaná mise by přišla na 160 miliard rublů. Rusko nicméně doufá, že by něco pokrylo ze soukromých investic.
Zdá se, že půjde o národní projekt, neboť ve zprávě se říká, že „nezávislost národního lunárního programu musí být zajištěna bez ohledu na podmínkách a rozsahu a účasti zahraničních partnerů“.
Proč to dělat?
Jedním z motivů takového podniku může být těžba vzácných a drahých minerálů, které mají strategický význam. Jak jsou tyto minerály na Měsíci přítomné a v jaké koncentraci je ale nejisté, jak uvádí americká agentura NASA.
Měsíc může být využíván jako základna pro budoucí lety do vzdáleného kosmického prostoru, říká podle Izvestijí šéf výzkumu Institutu vesmírné politiky Ivan Mojsejev.
Běžného člověka napadne, k čemu to všechno je, když je dost problémů dole na zemi a nejsou peníze na jejich vyřešení. Stoupenci vesmírných projektů říkají, že vesmírný program má podobný účinek jako válka, žene technický pokrok dopředu, v oblasti elektroniky, nových technologií a medicíny. Bez pohrom, co válka přináší. Je jasné, že pro zúčastněné země to představuje jednak prestiž a demonstraci síly, jednak strategické výhody. Že by o podobné podniky neměl zájem armády a tajné služby je velmi nepravděpodobné.
Kosmický program po přistání Američanů na Měsíci pokračoval méně spektakulárními akcemi, když nepočítáme velké úspěchy sond na Marsu a u vzdálených planet. Nová studená válka a vzestup asijských států může dát cestám do vesmíru nový impuls. Mezinárodní spolupráce by byla mnohem výhodnější ekonomicky, ale zatím se nezdá, že by k ní ohledně některých cílů mohlo dojít.
Rusko není jedinou velkou zemí, která má měsíční ambice. Také Čína, Indie a Japonsko vstupují do hry a plánují měsíční výzkumné projekty. Kalifornská společnost Moon Expres chce vyslat na Měsíc svou první robotickou expedici již příští rok.
