Za vznikem života mohou stát dopady asteroidů, tvrdí nová teorie českých vědců
Podle nejnovější teorie českých vědců mohou stát za vznikem života na Zemi dopady asteroidů. O závěrech jejich výzkumu, který sloučil nejmodernější metodiky výpočetní chemie a laserové experimenty, informovaly v uplynulých dnech prestižní světové vědecké časopisy Science a PNAS.
Vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského při Akademii věd a společného pracoviště brněnského Biofyzikálního ústavu a Středoevropského technologického institutu simulovali ve svých experimentech podmínky, které na Zemi panovaly před čtyřmi miliardami let. Základní stavební bloky živých struktur podle nich v té době vznikly z molekuly formamidu následkem dopadů mimozemských těles na Zemi během období takzvaného pozdního velkého bombardování. Redakční rada časopisu PNAS označila studii jako vědecký výsledek mimořádného významu.
„Ačkoliv se mnozí badatelé domnívají, že dopady cizích těles v období velkého bombardování spíše než cokoliv jiného sterilizovaly povrch země od jakéhokoliv života, který by zde již mohl začít vznikat, náš výzkum ukazuje, že to mohlo být zcela jinak,“ říká doktorka Judit Šponer z Biofyzikálního ústavu. A dodala, že „právě toto období mohlo být klíčovým momentem pro vznik látek nezbytných pro vývoj života na naší planetě“.
Rozsáhlý základní výzkum probíhající ve spolupráci několika pracovišť vedou tři významní vědci - Svatopluk Civiš a Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie a právě Judit doktorka Šponer. Projekt financuje Grantová agentura České republiky.
V laboratorním prostředí vědci nahrazovali dopady těles pulsy laserových paprsků. Tím vytvářeli vysoké tlaky a teploty dosahující až 4200 stupňů Celsia. Paprsky vysílali do prostředí, které odpovídalo tomu, které se v minulosti na Zemi mohlo vyskytovat. Podařilo se jim při tom poprvé současně vytvořit základní molekuly pro kódování genetické informace, adenin, guanin, cytosin a uracil. To jsou čtyři základní komponenty genetického materiálu RNA, ribonukleové kyseliny, která je považovaná za první molekulu schopnou uchovat a rozmnožovat genetickou informaci. RNA je předchůdkyní DNA, která je nositelkou genetické informace moderních organismů.
V rané historii byly dopady těles na Zemi poměrně běžné. V období nazvaném pozdní velké bombardování, které začalo před čtyřmi miliardami let a trvalo zhruba 150 milionů let, zasahovaly naši planetu stejně jako Měsíc, Merkur, Venuši a Mars velké objekty. Formamid je jednoduchá molekula, která se v dávných dobách mohla na Zemi běžně vyskytovat v hojném množství. Tvoří se při reakci kyanovodíků s vodou a obsahuje v sobě vodík, dusík, uhlík a kyslík. Jedním z klíčových výsledků práce je zjištění, že vznik základních chemických elementů nutných pro stavbu biomolekul může být mnohem přímočařejší proces, než se doposud předpokládalo. Vzhledem k obrovské rozmanitosti podmínek, kteréve vesmíru existují,je pravděpodobné, že spontánní vznik těchto molekul není ve vesmíru nikterak neobvyklým jevem.
