Fascinující i nesnesitelný příběh: Při zabíjení jsem nic necítil, říká americký sniper zvaný Smrtka
K americkým odstřelovačům ve speciálních jednotkách armády přitáhl velkou pozornost nový úspěšný film Clinta Eastwooda Americký sniper, který je nominovaný i na Oscara. Nedávno ale vyšla i kniha jiného “střelce”, Nicholase Irwinga, jehož příběh je fascinující, ale současně také téměř lidsky nesnesitelný.
“Když jsem zabíjel, nic jsem necítil. Pocit ze zabití jsem měl jenom jednou, když jsem zabil prvního muže. Bylo mi 18 let a jeli jsme autem v iráckém Ramalláhu. Byl jsem střelcem kulometu na střeše vozu. Najednou se před námi jedno z aut obrátilo a jelo přímo na nás. Můj velitel křičel: ´Střílej!´ Tak jsem střílel. Řidiče útočícího vozidla jsem trefil sedmkrát do hlavy a viděl jsem, jak jeho tělo doslova explodovalo. To bylo poprvé a naposledy, co jsem něco při střílení na lidi něco cítil,” říká Nick Irving. Jeho slova kromě jiných popsal web dailymail.com či news.com.au.
“Tu noc, co jsem zastřelil toho prvního chlapa, jsem viděl divné věci. Ležel jsem na posteli, nad hlavou mi bzučí větrák, ale já jsem místo něj pořád viděl toho chlapa, kterého jsem dopoledne zabil. Otáčel se rychleji a rychleji a křičel na mě. Nakonec explodoval a pocákal mě krví a svými vnitřnostmi,” tvrdí Irving.
Nicholas Irving popisuje tyto situace ve své knize nazvané příznačně “The Reaper” (Smrtka). Irving se postupně propracoval z běžného mariňáka na špičkového odstřelovače. Na misi, která trvala v Iráku jen tři a půl měsíce, nakonec zabil 33 lidí, což mu mezi vojáky přineslo přezdívku “Smrtka”.
“Můj seržant mi při základním výcviku říkal: Poté, co zabiješ člověka, nebudeš chtít zabíjet nic jinýho. Lovit zvířata ti bude připadat nudné. Neexistuje žádný pocit podobný tomu, který cítíš, když zabiješ člověka,” popisuje Irving svůj výcvik a dodává: “Jsem schopný zabíjet lidi a nic přitom necítit. Mám pocit, že armáda si tyto lidi záměrně vybírá při psychotestech, které každý voják musí absolvovat předtím, než narukuje.”
S postraumatickým stresem se ale potýkal několik let po návratu z mise. Začal hodně pít a vyhýbal se lidem. Byl často zbytečně agresivní. „Občas jsem se probudil vedle své ženy a nevěděl jsem, kdo to je,“ popisuje toto obobí Irving. Dnes trénuje amatérské snipery na své vlastní střelnici v texaském městě San Antonio a vypadá to, že má již nejhorší za sebou.
