Nikdo se Evropanů neptá, zda jsou ochotni rozpustit ve společném kotlíku své komplikované kulturní dědictví.

Nikdo se Evropanů neptá, zda jsou ochotni rozpustit ve společném kotlíku své komplikované kulturní dědictví. Zdroj: Globe media / Reuters / Bernadett Szabo

JEFIM FIŠTEJN: Běženecké kvóty jsou ojedinělá pitomost

Jefim Fištejn

Reflex přináší další zásadní materiál vztahující se k aktuálnímu dění v Evropě a budoucnosti západního civilizačního okruhu. S originálním pohledem na dnešní evropskou krizi, jejíž příčinou podle něj nejsou uprchlíci, přichází historik a politolog Jefim Fištejn. Část rozhovoru s názvem “Mutti Merkel pracuje na zkáze”, který vyjde v novém Reflexu, zde uvádíme v předstihu. Jefim Fištejn bude v pátek 25. září hostem online rozhovoru na reflex.cz, formulář pro vaše dotazy najdete na konci článku.

Před 21 lety napsal politolog Samuel Huntington svůj první text o střetu civilizací jako blízké budoucnosti světa. Nedochází v dnešní Evropě na jeho slova?

Samuel Huntington byl smutný vizionář. Jeho Střet civilizací zejména mezi evropskými intelektuály vyvolal kritiku jako evangelium zpátečnictví.

Varoval před možným střetem civilizací, jichž napočítal zhruba sedm. Nejvyostřeněji vnímal pnutí mezi civilizacemi západní a islámskou. Těmi střety však myslel tradiční války. Teprve ve svém posledním díle Kdo jsme? Výzvy americké národníidentitě se začal strachovat o dopady neřízené imigrace. To, čemu je vystavena současná Evropa, překonalo jeho předpovědi.

V čem?

Jsme svědky toho, jak jedna civilizace vyzrála nad druhou: nastrčila do jejího hnízda kukaččí vejce. Upletla na Západ bič z jeho vlastních ctností – milosrdenství, soucitu a snášenlivosti. Odjakživa se mělo za to, že fatální střety se mají odehrát na cizím území, jinak se z vnějších konfliktů stanou vnitřní. To se v Evropě postupně stává realitou.

Islamisté vedou nekonečný džihád proti Západu a dobře vědí, jak vysokou hodnotu tam má lidský život. Běženci jsou svým způsobem tajnou zbraní, kterou nyní nasazují džihádisté a obchodníci živým zbožím, což jsou většinou jedni a titíž lidé.

Syrský chargé d’affaires v Praze Bašár Akbik prohlásil, že peníze, které poskytují západní země na jednoho uprchlíka v Evropě, by pokryly potřeby šesti až sedmi uprchlíků v Sýrii. Je to alternativa dnešní německé politice otevírání země imigrantům a jejich přerozdělování prostřednictvím kvót?

Kvóty pokládám za ojedinělou pitomost. Nikdo nemá ponětí, zda v těchto dnech vrcholí první, anebo už devátá vlna utečenectví. Na startovací čáře se hromadí další a další davy. Nelze vyloučit, že zítra opět vybouchne Afghánistán, že dojde ke zhroucení společnosti v Pákistánu nebo Nigérii. Co to bude znamenat pro reálné naplnění kvót vnucených na základě dnešní dojmologie? Každopádně je rozhodně moudřejší vypravit na služební cestu do regionu tisíce imigračních úředníků než vítat statisíce na vlastním území.

Německo prohlásilo, že počítá s přílivem 800 tisíc imigrantů. Co to vyvolá?

Německá kancléřka v posledních týdnech usilovně zapracovala na odbourání své po léta budované pověsti seriózní političky. Nic z toho, co v těchto osudových okamžicích křečovitě a nesystémově prováděla, situaci neřešilo, jen příliv utečenců podněcovalo. Ona však pracuje dál na své politické zkáze.

V krocích Německa nelze vystopovat sebemenší důslednou logiku, zato fůru iracionality. Potácí se ode zdi ke zdi a vystavuje Evropskou unii těžké zkoušce. Zpochybnění vnějších hranic Schengenu vedlo k obnovení jeho hranic vnitřních. Řecká krize a potíže eurozóny mohly čistě teoreticky paradoxně posílit soudržnost Unie, ale nesmyslné vítání blízkovýchodních občánků ji posílit nemůže. Zato může uspíšit agónii.

Vraťme se na závěr ještě k Huntingtonovi a předpovědi budoucnosti světa jako střetu civilizací. Není to logické, že civilizace jako ta naše, jež nebrání vlastní hodnoty, je vytlačována civilizací, která své hodnoty aktivně prosazuje?

Všimněte si, jak islám svá území účinně očišťuje od jakýchkoli zbytků konkurenčních civilizací, včetně antických, dnes reprezentovaných už jen kulturními památkami. Křesťanů, jejich komunit a modliteben na celém území islámu ubývá, na žádném místě nedochází k opačnému pohybu. Pokud se nějací křesťané na Blízkém východě dají potkat, budou to skoro jistě poutníci po svatých místech cestující pod ochranou izraelské policie.

Hlavním problémem je ovšem reakce Evropanů. Na mizení křesťanů v islámských zemích odpovídají církevní autority slibem znásobit počet zádušních mší za vyháněné bratry v Kristu a s ještě hlubším pochopením pro starosti jejich pronásledovatelů.

Co říkáte reakci papeže Františka, který vyzývá Evropu k otevření bran, čímž – podle něj – dojde ke zmírnění majetkových nerovností?

Velekněží v čele s papežem kážou hlavně o slastech uvědomělého vyhasínání, tak aby umírající Evropané svými nepatřičnými záškuby nepůsobili sobě a svým blízkým zbytečnou bolest a nerušilo to slavnostní chvíli nadcházejícího setkání s Hospodinem. Vůbec evropská veřejnost se chová stejně smířeně s osudem jako ti nešťastníci na videu pár vteřin před tím, než jsou jim setnuty hlavy.

V pátek 25. září od 11 hodin bude Jefim Fištejn na reflex.cz odpovídat na dotazy čtenářů. Vaše dotazy můžete pokládat již nyní pomocí formuláře níže: