Nobelovu cenu za chemii mají Švéd, Američan a Turek za výzkum DNA
Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Švéd Tomas Lindahl, Američan Paul Modrich a Turek Aziz Sancar za výzkum oprav DNA. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Uvedla, že práce všech tří mužů "poskytuje základní znalosti o tom, jak fungují živé buňky". Jejich výzkum je využíván mimo jiné při vývoji nových způsobů léčby rakoviny, dodala akademie.
"DNA je denně bombardována ultrafialovým zářením, kyslíkovými radiály a pořád se poškozuje. Aby se genetická informace udržela v dobrém stavu, musím tam probíhat proces opravy DNA, což je enzymatický proces, který poznává, kdy došlo k poškození," uvedl v rozhovoru s ČTK Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Podobným výzkumem se podle něj zabývá množství lidí, nicméně tři ocenění "se zasloužili významně o pochopení, jak problém opravy DNA funguje na molekulární úrovni". "Pakliže se DNA nepodaří opravit, může to vést k pokročilejším mutacím, které vedou typicky k rakovině střeva," dodal Hostomský s tím, že člověk se může takovému poškozování vyvarovat například vyhýbáním se závadným potravinám. K těm řadí zejména uzeniny a látky používané ke konzervaci masa.
V loňském roce Nobelovu cenu za chemii obdrželi Američané Eric Betzig a William Moerner a Němec Steran Hell za vývoj mikroskopu s velmi vysokým rozlišením.
Mezi lety 1901 a 2014 bylo dosud uděleno celkem 106 Nobelových cen za chemii, v několika letech v období zejména první a druhé světové války nebylo uděleno žádné ocenění. V 63 případech cenu získal jen jeden laureát. Mezi oceněnými byly čtyři ženy.
Jen jediný člověk, britský biochemik Frederick Sander, získal Nobelovu cenu za chemii dvakrát, poprvé v roce 1958, podruhé v roce 1980. Nejmladším držitelem ocenění se stal v roce 1935 francouzský fyzik Frédéric Joliot-Curie, kterému bylo tehdy 35 let. Nejstarším byl v roce 2002 americký profesor analytické chemie John B. Fenn, kterému bylo 85 let. Průměrný věk všech dosavadních laureátů je 58 let.
Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostali tři parazitologové - irský vědec působící v USA William C. Campbell a Japonec Satoši Omura za výzkum hlístic a Číňanka Tchu Jou-jou za výzkum přispívající k léčbě malárie. V úterý byla oznámena cena za fyziku, kterou získali Japonec Takaaki Kadžita a kanadský vědec Arthur B. McDonald za to, že potvrdili proměnlivosst neutrin a dokázali tím, že tyto elementární částice mají hmotu. Ve čtvrtek se svět dozví laureáta ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.
Na vyznamenané kromě osmi milionů švédských korun (více než 23 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
