Policie v Česku už zadržela mnohem více běženců, než jsou kvóty EU

Pro srovnání: Evropská unie nedávno donutila Česko, aby v první vlně přijalo necelé dva tisíce běženců z těch, kteří jsou nyní v Řecku a Itálii.

Letošní počet zadržených uprchlíků už překonal číslo za celý loňský rok, kdy bylo v Česku chyceno 4822 nelegálně pobývajících cizinců. Do května bylo za měsíc průměrně odhaleno 400 až 500 cizinců. Jejich počet se však postupně zvyšoval zejména kvůli migrační krizi, při které lidé prchají do Evropy zejména přes Maďarsko, Itálii či Řecko. Rekordním měsícem byl srpen, kdy bylo podle Rendlové zadrženo 1767 cizinců.

V Česku se letos také zvýšil počet žadatelů o azyl o 301 na 1115, to ale nemá s uprchlickou vlnou téměř nic společného. Téměř polovina letošních žádostí o azyl byla od občanů Ukrajiny, kteří tvoří dlouhodobě největší část žadatelů. Od ledna do konce září podali 527 žádostí, loni jich bylo 381. Poměrně velký nárůst zřejmě způsobili krajané, kterým české úřady letos udělily ve zrychleném řízení povolení k pobytu. Krajané se vrátili zpět do Česka, aby unikli před válkou.

Druhou nejpočetnější skupinu tvořili občané Kuby se 114 žadateli o azyl, loni jich bylo 27. V souvislosti se současnou migrační vlnou se často hovoří o uprchlících ze Sýrie, kterých zatím letos o azyl v Česku požádalo 73, což je o 11 víc než před rokem. Čtvrtou nejpočetnější skupinou, která chce zůstat v Česku, jsou občané Vietnamu. Za celý loňský rok požádalo v Česku o mezinárodní ochranu 1156 lidí, což je jen o 41 více než za letošní tři čtvrtletí.

Z aktuálních informací ministerstva vnitra vyplývá, že v letošním roce získalo zatím azyl 46 lidí. Dalším 330 lidem byla udělena doplňková ochrana. V 649 případech azyl nebyl udělen nebo bylo řízení zastaveno. Dalších 573 žádostí bylo na konci září na ministerstvu vnitra k vyřízení.

Podle posledních údajů vnitra v Česku na konci srpna žilo přes 460.000 cizinců. Trvalý pobyt mělo přes 257.000 lidí, zbytek měl povolen pobyt přechodný