Lenin píše: Muslim je mladší bratr dělníka a rolníka
Bizarní humor nás neopustil ani minulý týden. Syřané, jejichž dítě se u nás mělo léčit, využili českého letadla k dopravě ze Sýrie a pak odjeli do Německa. Je to anekdota, která vrhá na konglomerát problémů kolem islámského extremismu a evropského humanismu bizarní světlo. Syřané se v té anekdotě chovali přirozeně. Chtěli do Německa, tak na Čechy vyzráli. Sobotka z nich chtěl mít důkaz české péče o uprchlíky, dočkal se zesměšnění. Spisovatel Smoček už před mnoha lety napsal ve hře Bludiště: Co? Vy voláte o pomoc, když já vám jdu pomoct, říká hlídač oběti bludiště. Humanitární pomoc často hrozí lidem, kteří chtějí pomoc zcela jinou, případně žádnou. Kdo pomáhá, často na to jde zlověstně a neví, kdy přestat.
Rozum a jitrnice
Kolem obou Ovčáčků, falešného i pravého, se rozvíjejí děje spletitější. Falešný internetový Ovčáček zveřejnil falešný Werichův citát, jemuž tisíce lidí uvěřily, což je neuvěřitelné. Zesměšnili se, ale necouvli. Nevadí, že to Werich neřekl, protože je to pravda. Falešný Ovčáček pravého Ovčáčka tím Werichem skvěle paroduje. Nepočítal však s tím, že lid parodii vezme za pravdu, protože v ní jasnovidec Werich hrozí islámem už v roce 1938.
Zabralo to, protože problémy s islámem Evropa má. Politická reprezentace k nim přistupuje jak slepec věřící svým iluzím stejně, jako muslimové věří koránu. Žádné návrhy na řešení, jež by obsahovaly racionální jádro, nedává. Tak se Evropané uchylují k analýzám iracionálním a zkratkovitým. Kdo ale není slepý a sám si zoufale bádá, kam to vše povede, a projevuje obavy, je setřen a nazván rasistou. To situaci dál zatemňuje. Lidé, kteří viděli už tolik bomb, useknutých hlav, vybuchlých budov a vlaků či letadel, mají strach oprávněně – zejména když nenacházejí ve vlastním vedení, ať v Bruselu, či doma, proti džihádu žádnou oporu. Politici se vykrucují, mění nejasné názory za jiné nejasné názory. Aby je nějaký militantní humanista nedal za rasismus do vězení, dovolávají se islámu vlídného a humanitárního. Ten vidět nikde není. Lživý Werichův citát je věcně pravdivý. Jmenuje hodnoty, od nichž islám ustoupit nemůže, nemá-li se zřeknout všeho. My naopak nevzdáme hodnoty své. Znázorňujeme je jako svaté obrázky piva, bůčku, ženy s rukou pod kalhotkami, zdejším rumem a jitrnicí. To je proti islámskému náboženskému vznícení chatrná zbraň.
Evropa volí slepotu
Údajný Werich mohl připomenout velkého jeruzalémského muftího. Amína al-Husajního, jenž právě v roce 1938 začal těsnou spolupráci s Hitlerem. Führerovi se líbilo, že Arabové, národ rasově méněcenný, navíc zpola příbuzný Židům, zasolí Britům, a muftímu se líbila idea vyhubení Židů. Dnes se přátelství muftího s Hitlerem po špičkách obchází. Arabský ani náš svět je neodsuzuje, ačkoliv se přímo dotýká lidských svobod.
Co dělat? Politiku bez pozitivních i negativních předsudků. Vidět reálnou situaci a přinášet věcná řešení, která se s humanitární pomocí nevylučují. Politika nynější Evropy je zastírání, odkládání, vzájemné obviňování z nedostatku solidarity a bezmoc před narůstajícími problémy. Slepota, již Evropa volí, vede k rozkladu či velkému oslabení nikoliv piva, bůčku a holek s kalhotkami, nýbrž demokracie v Evropě včetně zkázy solidarity a humanitární péče. Ten rozklad nepřivodí džihád, nýbrž Evropa sama sobě. Od mazaných uprchlíků a nepravého Ovčáčka jsme se dostali daleko. Ano, ale cesta tam vede. Vzestup antiislámské xenofobie není vyvolán islámskými uprchlíky, nýbrž neschopností politické Evropy reagovat na ně jinak než stavbou Potěmkinových táborů militantní a iracionální solidarity.
Zatím máme humor
A víte, co napsal Lenin? Muslim je mladší bratr dělníka a rolníka. Jen nevím, kde jsem to četl. Na Facebooku cituje Kamarád Čáma z písně Šly panenky silnicí verš: „… ta má oči jako já, jako já… na krku má granáty, granáty…“ Uvádí, že jde o lidovou píseň, jež vychvaluje džihád. V tom je síla Evropy. Zatím má humor.
