Historický milník: Velká Británie, někdejší motor průmyslové revoluce, dnes skončí s těžbou uhlí
Země, která začala průmyslovou revoluci, ji dnes oficiálně končí: Poslední uhelný důl ve Velké Británii, Kellingley Colliery, končí dnes provoz.
Vrcholné období těžby uhlí zažívala Británie, kde začal boom těžby uhlí s průmyslovou revolucí začátkem 19. století, v letech před první světovou válkou, kdy uhelný průmysl patřil k nedůležitějším odvětvím v zemi. Na počátku 20. století fungovalo v Británii téměř 3000 dolů, které zaměstnávaly asi 1,2 milionu lidí a produkce uhlí dosahovala až 290 milionů tun ročně.
Velký počet hlubinných dolů v zemi byl uzavřen po rozsáhlé stávce více než 140.000 horníků v letech 1984 a 1985, kteří protestovali proti propouštění. Z tehdejších několika set tisíc zaměstnanců dolů jich v roce 2011 zbylo jen necelých 6000. O tři roky později zaměstnávala těžba uhlí v zemi asi 4000 lidí a jeho produkce dosahovala 12 milionů tun.
Hlubinná těžba uhlí je v Británii v posledních desetiletích stále nerentabilnější. Přispěla k tomu mnohem levnější konkurence uhlí ze zámoří, propad cen uhlí v Evropě, klesající domácí poptávka i vládní politika odchodu od uhlí v energetice. Britští provozovatelé elektráren už od počátku tisíciletí nakupují v zahraničí více uhlí než z domácích zdrojů.
Ještě letos na jaře se hlubinné doly podílely na britské těžbě uhlí 38 procenty. Zbytek připadal podle údajů britského ministerstva energetiky na povrchové doly.
Největší britská uhelná společnost UK Coal je od roku 2013 v nucené správě a vláda firmě poskytla půjčku na pomoc s řízeným uzavíráním dolů.
Na jaře 2013 se po požáru natrvalo uzavřel největší britský uhelný důl Daw Mill, který zaměstnával 650 lidí. Ve svém posledním roce provozu tento důl vytěžil 1,5 milionu tun uhlí, čímž se na produkci společnosti UK Coal, podílel zhruba čtvrtinou.
Letos uzavřela UK Coal po 90 letech těžby důl Thoresby Colliery v hrabství Nottinghamshire, kde pracovalo 360 lidí a také důl Hatfield Colliery v South Yorkshiru. Poslední hlubinný černouhelný důl nacházející se v Kellingley v North Yorkshiru zahájil provoz v roce 1965 a zaměstnával 700 lidí. Jeho dnešním uzavřením se stane těžba uhlí v Británii minulostí.
Do deseti let by měla Británie uzavřít všechny dosud zbývající uhelné elektrárny, které se na výrobě elektrické energie v zemi podílejí zhruba třetinou. Mnohé z těchto zařízení budou muset v příštích letech ukončit provoz už kvůli zpřísnění norem Evropské unie, protože nebudou vybaveny technologiemi pro snižování emisí.
Británie uhlí nenahradí obnovitelnými zdroji, nýbrž zemním plynem a jádrem. Produkce elektřiny z plynu totiž vypouští proti uhlí necelou polovinu emisí. Díky projektům nových jaderných elektráren ve Walesu a na severozápadě Anglie má jaderná energie v budoucnu zajišťovat téměř třetinu dodávek elektrické energie v zemi.
Británie plánuje například výstavbu jaderné elektrárny Hinkley Point na jihozápadě země, která by měla zahájit provoz po roce 2023. Její životnost bude 60 let a celkové náklady na výstavbu se odhadují na 24,5 miliardy liber. Elektrárna bude mít dva reaktory, jejich celková kapacita výroby bude 3,3 gigawattu.
