ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ČTK/EMPICS/Richard Sellers

Ředitelé polské veřejnoprávní televize odstupují kvůli kontroverznímu zákonu

ČTK , sto

Polská mediální krize se prohlubuje. Ředitelé veřejnoprávní televize se rozhodli, že k poslednímu dni roku 2015 odstoupí ze svých funkcí. Uvedla to dnes webová stránka listu Gazeta Wyborcza. Reagovali tím na čtvrteční schválení sporné novely zákona o veřejnoprávních médiích v parlamentu.

Rezignaci do rukou šéfa TVP Janusze Daszczyńského podali šéf TVP1 Piotr Radziszewski, ředitel TVP2 Jerzy Kapuściński, šéfka TVP Kultura Katarzyna Janowská a šéf televizní informační agentury Tomasz Sygut.

Novela počítá s tím, že vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku skončí mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu. K oficiální publikaci zákona chybí už jen podpis prezidenta Andrzeje Dudy. To je však považováno za formalitu, neboť hlava státu má blízko k vládní straně Právo a spravedlnost (PiS), jež novelu prosadila.

Změny, které vyvolaly kritiku ze strany opozice a nelibost v Bruselu, umožní nové vládě dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. Jakmile nová ustanovení začnou platit, pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu přejde na ministra státního pokladu. Až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady ve veřejnoprávních médiích obsazovány na základě veřejných konkurzů.

Ode dneška proti novelizaci zákona protestuje první program polského státního rozhlasu: každou hodinu střídavě hraje polskou hymnu a Ódu na radost, která je neoficiální hymnou Evropské unie.

Političtí odpůrci vyčítají vládě konzervativců, že se urychleně snaží upevnit si kontroverzními kroky moc. Poukazují také na spory kolem složení ústavního soudu a schválení zákona o této vrcholné justiční instanci.

Strana PiS někdejšího premiéra Jaroslawa Kaczyńského získala v říjnových volbách většinu v obou komorách parlamentu. Poprvé od pádu komunismu tak mohla vytvořit jednobarevný kabinet.