Procesem s prezidentem Pobřeží slonoviny ukáže Mezinárodní trestní tribunál, zda je k něčemu
Poprvé stojí před Mezinárodním trestním tribunálem prezident, totiž bývalý vládce Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo. V Haagu ho viní z politických masakrů, když odmítal opustit prohraný úřad. Nehraje se jen o spravedlnost pro jeho zemi, ale také o smysl celého mezinárodního soudu – zatím má spíše malou důvěru a selhání v tomto případě by ji mohlo ještě snížit.
„Tribunál je stále ještě v rané fázi,“ řekla novinářům z New York Times Paolina Massiddaová, která nyní zastupuje 726 obětí politických masakrů. „Tento proces by měl pomoci najít cestu a ukázat světu, a ne jen Africe, že dokáže férově zřídit spravedlnost. Z širšího hlediska je takový proces důležitý, aby dal signál vládnoucím politikům a ukázal jim, že nejsou beztrestní.“
Mezinárodní justice už relativně úspěšně obdobně vysoké kauzy řešila, vždy se ale jednalo o extra zřízené soudy – pro Libérii (diktátor Charles Taylor dostal padesát let žaláře za válečné zločiny), Rwandu (doživotí za genocidu pro Jeana Kambandu), bývalou Jugoslávii (Slobodan Milošević zemřel, než se dospělo k verdiktu; Radovan Karadžić na výsledek stále čeká).
Proto by bylo záhodno, aby tentokrát soud proběhl pořádně a do konce. Podle prokuratury nesou exprezident Gbagbo a jeho pobočník Charles Blé Goudé odpovědnost za násilí po prezidentských volbách v roce 2010, jejichž výsledky odmítli uznat. Mezi prosincem 2010 a dubnem 2011, než se podařilo novému prezidentovi Alassanu Ouattarovi ujmout úřadu, zemřelo při povolebním násilí na 3000 lidí.
Mezinárodní justice vyšetřovala obě strany, ale Ouattara a spol. z toho vyšli s relativně čistým štítem. Proces potrvá roky a ještě toho může spousta vyplavat na povrch. Snad to v Haagu zvládnou důstojně.
