Praha má moc taxíků, budou další demonstrace

Nikdo, kdo někdy jel v Praze taxíkem, pravděpodobně neušel alespoň jednou za čas lamentování řidiče nad tím, jak těžké je taxikářské živobytí a jak složité je se uživit. Pokud jste minulé pondělí jeli dopoledne po pražské magistrále, mohli jste dokonce tutéž stížnost vidět zhmotněnou přímo v podobě blokády magistrály partou ne zrovna sympaticky vyhlížejících taxikářů. Jistě, takový protest nebyl nic výjimečného – podobný zažila Praha už v roce 1994 a další následovaly. Pří pohledu na „demonstranty“ a jejich auta přitom muselo občas leckoho napadnout, že taxikáře může v Praze dělat prakticky každý. Což je samozřejmě pravda. A paradoxně jedna z příčin podobných protestů.

Příliš mnoho taxikářů

Ve městě, kde se stále může za taxikáře beztrestně vydávat někdo jako Zdeněk Ponert (pro Nepražáky – šílenec, který na svém voze střídavě vozí paranoidní politická prohlášení a reprobedny vyhrávající husitské chorály), stačí mít pro výkon taxislužby naprosto minimální profesionální předpoklady. Jen pro představu.

Ani taxikáři, ani sluníčkáři. Policie nepomáhá, nechrání, nekoná. Videoblog JXD

Video

V září loňského roku bylo v Praze evidováno 6281 řidičů taxislužby, což je číslo, které narostlo proti poslednímu sčítání skoro o deset procent. Aut je evidováno méně, necelých pět tisíc. Při přepočtu na obyvatele dojdete k číslu, které je vyšší, než je číslo běžné v jiných evropských metropolích. Mimochodem – těch protestujících taxikářů na magistrále bylo nějakých dvě stě. To jen pro kontext toho, jak masové ty protesty vlastně byly.

Jejich svolavatel, Asociace koncesionářů v taxislužbě, jedna z několika organizací, která tvrdí, že zastupuje zájmy taxikářů, vede s magistrátem dlouhodobě boj o uvolnění cen jízdného. Právě to je samozřejmě hlavním předmětem sváru. Na rozdíl třeba od Londýna není pražská taxislužba oficiální součástí systému veřejné dopravy. Magistrát tedy nemá možnost ji nijak omezovat a korigovat kromě určování maximální ceny a tlaku na lepší kvalitu služeb. „Praha nechce ani nemůže zrušit ustanovení o maximální ceně. Její zrušení by vedlo k tomu, že bychom legalizovali takzvané stokorunové taxikáře,“ tvrdí primátorka Adriana Krnáčová.

Taxikáři se hádají s magistrátem, Uber má zdarma reklamu

Zprávy

Z pohledu občana Prahy to má logiku. Nikdo nechce ve dvě ráno nasednout po pár pivech a panácích do taxíku, aby zjistil, že ho cesta kolem pěti bloků stojí tolik, kolik by dal za útratu pro celou hospodu a hotelový pokoj na noc k tomu, jen proto, že taxikář měl zrovna dojem, že ten den nevydělal dost. Což se samozřejmě velmi dobře může stát. Stačí se zamyslet nad výše uvedenými čísly o počtu taxikářů na počet obyvatel a spojit si to s faktem, že mnoho z nich se za volantem svých aut pořád neprobralo z komunistické a později raně devadesátkové iluze o taxikáři jako příslušníku vyšší společenské třídy s mercedesem a vilou na předměstí. A mnoho lidí má naopak dojem, že když vůbec nic neumí, stačí mít řidičák, navigaci a můžou vyrazit vydělávat velké peníze.

Více se dočtete v novém čísle Reflexu, které je v prodeji od čtvrtka 18. února.