Pravicový kandidát se rakouským prezidentem nestane, uznal porážku
Norbert Hofer pogratuloval k vítězství svému oponentovi z tábora Zelených, Alexanderu Van der Bellenovi. Třebaže po nedělních volbách dávaly průzkumy naději Hoferovi, sčítání korespondenčního hlasování vše zvrátilo.
Hofera, který už uznal porážku, při nedělních volbách v jednotlivých volebních obvodech podpořilo 51,9 procenta hlasujících, zatímco Van der Bellena 48,1 procenta. Z 6,4 milionu oprávněných voličů ale celých 744.000 osob využilo korespondenční hlasování. Většina z nich se vyslovila pro dvaasedmdesátiletého a politicky umírněného Van der Bellena, který díky tomu celkem získal 50,3 procenta hlasů ku 49,7 procenta pro Hofera.
V absolutních číslech Van der Bellen svého protikandidáta porazil o 31.000 hlasů. Zvítězil přitom ve čtyřech spolkových zemích včetně Vídně, zatímco Hofer v pěti. Hlasování, v němž oba kandidáti získali přes 2,23 milionu hlasů, se zúčastnilo 72,7 procenta oprávněných voličů.
V čele Rakouska stane Van der Bellen na dalších šest let, v červenci vystřídá odcházejícího prezidenta Heinze Fischera.
I když pětačtyřicetiletému odpůrci imigrace Hoferovi úřad prezidenta těsně unikl, patří výsledek kandidáta Svobodných (FPÖ) mezi dosud největší úspěchy této pravicově populistické strany a může podle pozorovatelů znamenat posílení podobných uskupení v Evropě.
Hofer ještě před oficiálním oznámením výsledků na svém facebookovém profilu uznal porážku. "Milí přátelé, děkuji vám za vaši velkolepou podporu. Samozřejmě jsem dnes smutný. Rád bych za vás jako spolkový prezident dohlížel na naši nádhernou zem," uvedl kandidát Svobodných. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že nasazení ve volební kampani nepůjde do ztracena, ale stane se investicí do budoucna.
Prezidentské volby výrazně rozdělily rakouskou veřejnost. Na jedné straně o jejich hlasy usiloval mladistvě působící Hofer, který se profiloval především jako razantní odpůrce imigrace, což dokládal i tvrzením, že z důvodu obav chodí často ozbrojen pistolí, na straně druhé kandidoval postarší a zároveň umírněný Van der Bellen s mnohem otevřenějším postojem k běžencům a o to kritičtějším přístupem k FPÖ.
Zatímco za Van der Bellena se po selhání kandidátů vládních stran v prvním kole voleb postavili lidovci i sociální demokraté, Hofera podporovali vedle voličů Svobodných také lidé obecně nespokojení s rakouskou politikou, kterou dlouhodobě vedou právě lidovečtí a sociálnědemokratičtí politici.
