Švédsko má uprchlický rekord. Ale opačný – letos dramaticky poklesl počet migrantů
V minulém roce bylo ve Švédsku zaregistrovaných rekordních 163 tisíc žádostí o azyl. Jenom Německo jich přijalo v Evropě víc. Jenže po zavření balkánské cesty a poté, co švédská vláda zavedla přísnější kontroly na hranicích (požaduje před vstupem průkazy totožnosti s fotografií a vydává nejdříve povolení jen k přechodnému pobytu) se počet migrantů zázračně snížil. Od začátku roku požádalo o azyl jen 19 270 osob. A to je nejméně za mnoho let.
Švédský úřad sledující migraci (Migrationsverket) podle statistik uveřejněných v deníku Sydsvenskan, oznámil, že od začátku ledna do poloviny srpna ze země odešlo dobrovolně 10 665 lidí. Tento údaj zahrnuje osoby, které stáhli žádost o azyl, nebo jim byl úplně odmítnut. I to počet migrantů dál snížilo.
Veřejnost ale někdy kritizuje štědrou „loučící“ politiku země k uprchlíkům. Pokud se někdo z migrantů rozhodne opustit Švédsko, dostane zadarmo letenku a navíc 30 tisíc švédských korun (což je přes 85 tisíc českých korun). To jsou peníze pro dospělého. Rodina dostane nejvýše celkem 75 tisíc švédských korun (přes 214 tisíc našich korun).
To ovšem někdy zneužívají někteří migranti z Balkánu a východní Evropy. Přijedou, požádají o azyl a pak se rychle rozhodnout odejít i s penězi.
Švédové ale dál přitvrzují své migrační zákony. Od 1. července platí, že žadatel, kterému byla odmítnuta žádost o azyl, současně ztrácí příspěvek na bydlení a kapesné.
Problémem při návratu uprchlíků bývá to, že některé státy odmítají komunikovat o návratu svých občanů a tak je vlastně není kam poslat.
