Německá vláda si chce udobřit Turky a distancovat se od rezoluce o arménské genocidě
Vláda v Berlíně se chce podle informací magazínu Spiegel distancovat od rezoluce německého parlamentu uznávající arménskou genocidu, aby si udobřila Turecko, s nímž má nyní nejhorší vztahy za desítky let. Ankara má německým poslancům na oplátku umožnit návštěvy německých vojáků na základně v tureckém Inçirliku. Zpráva okamžitě v Německu rozpoutala politickou debatu.
Německý parlament rezoluci o tom, že masakry Arménů Osmanskou říší za první světové války byly genocidou, přijal všemi hlasy přítomných poslanců s výjimkou jediného začátkem června. Turecko se považuje za nástupnický stát Osmanské říše a na rezoluci reagovalo pobouřeně. Ankara povolala svého velvyslance z Berlína na konzultace a omezila návštěvy německých činitelů u vojáků Bundeswehru v Turecku, kteří se zde podílejí na boji proti Islámskému státu.
Nyní se podle Spiegelu úřad kancléřky Angely Merkelové a ministerstvo zahraničí dohodly na tom, že se ústy vládního mluvčího Steffena Seiberta kabinet od rezoluce distancuje. Seibert má prohlásit, že rezoluce Spolkového sněmu není pro německou vládu nikterak právně závazná a jde jen o politickou deklaraci parlamentu.
Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD) dnes takový krok nevyloučil. "Německý Spolkový sněm má veškeré právo a svobodu vyjadřovat se k politickým otázkám," uvedl po setkání se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Zároveň poznamenal, že ne každá rezoluce je právně závazná. K dalšímu postupu vlády v této věci se přesně nevyjádřil.
Zvažovaný krok už jasně odmítla Steinmeierova vládní i stranická kolegyně Manuela Schwesigová, která je ministryní pro rodinu. Za rezolucí jako členka vlády stojí. Nikdo z kabinetu by se neměl chtít vykroutit, řekla televizi N24. Za rezoluci se podle agentury DPA jasně postavili i poslanci Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Merkelové nebo šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner.
Dohodě s Tureckem, které návštěvy německých vojáků odmítá, přestože jde o spojeneckou zemi Severoatlantické aliance, předcházely podle magazínu debaty o tom, kdo se za německou stranu od rezoluce distancuje. Ministr zahraničí Steinmeier na sebe takovou roli vzít nechtěl a u Merkelové to nepřipadalo v úvahu, protože by takové vystoupení bylo vnímáno jako ponížení se před tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Vzhledem k tomu, že dosud členové vlády vůči Turecku argumentovali tím, že jde o svobodné vyjádření vůle německého parlamentu, stala se už teď Merkelová a s ní i vláda terčem kritiky za ústupky vůči Ankaře. Místopředseda Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland v tiskovém prohlášení zaslaném ČTK uvedl, že není možné, aby se vláda distancovala od parlamentu, kterému je zodpovědná. Merkelová podle něj znovu pokleká před Erdoganem, což Německo poškozuje.
Německá kancléřka se sama hlasování o rezoluci v parlamentu stejně jako Steinmeier neúčastnila. Při cvičném hlasování na klubu své strany ale zvedla ruku pro.
Na tom, že masakry Arménů během první světové války a zejména v roce 1915 byly genocidou, panuje široká shoda historiků. Zemřelo během nich kolem 1,5 milionu lidí.
