Pražská zoologická zahrada slaví 85 let
Zoologická zahrada hlavního města Prahy byla otevřena před 85 lety, 28. září 1931, v dolní části pražské Troje. U jejího zrodu stál vynikající zoolog a překladatel Brehmova Života zvířat profesor Jiří Janda.
První pokus o založení zoologické zahrady v české metropoli se datuje k 11. únoru 1881, kdy Prager Tagblatt otiskl otevřený dopis hraběte Mořice Sweerts-Sporcka, v němž vybízel k založení zoo na památku chystaného sňatku korunního prince Rudolfa. Nicméně tato bohulibá myšlenka upadla v zapomnění stejně jako iniciativa národopisce Vojty Náprstka. Světlou výjimku představovala činnost Spolku pro zoologickou zahradu v Praze, založeného v roce 1891 JUDr. V. Novákem.
Roku 1904 se o založení zoo snažil cestovatel Jiří Němec a výše zmíněný středoškolský profesor Jiří Janda, jehož jméno nese voliéra. Právě jeho pověřil přípravou vybudování zoo pražský primátor dr. Groš. První světová válka však tyto plány opět odsunula, a navíc chyběly vhodné pozemky (původně se uvažovalo o umístění zoo na ostrově Štvanici). V roce 1922 velkostatkář Alois Svoboda daroval státu pozemky v Troji. Toto gesto výslovně podmínil požadavkem, aby na nich byla vybudována zoo.
Roku 1926 se profesor Janda stal prvním předsedou Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada, jímž zůstal až do roku 1932. Osmadvacátého září 1931 byla tedy zoo otevřena, ovšem ještě jako staveniště, a to na ploše 24 hektarů (její současná rozloha činí 58 ha). Prvním zvířetem chovaným v trojské zoo se stala vlčice Lotta a po ní mladá lvice Šárka. Roku 1934 daroval „král komiků“ Vlasta Burian zoo lachtany Hýtu a Batula.
Za dobu své existence dosáhla pražská zoo vynikajících chovatelských úspěchů, zejména při záchraně koně Převalského. K 31. prosinci 2015 v ní chovali 4716 živočichů v 681 druzích. Největší pohroma za celou dobu existence ji postihla v srpnu 2002, kdy katastrofální povodně zatopily bezmála polovinu areálu, připravily o život 134 zvířat, z nichž některá, jako například sloní samec Kadir, lev Bert a hroší samice Lentilka, musela být kvůli nemožnosti evakuace utracena. Symbolem povodní v zoo se stal lachtan Gaston, jenž sice po Vltavě uplaval a odchytili ho až u Drážďan, ale při převozu zpět bohužel podlehl vyčerpání. Materiální škody převýšily 230 miliónů korun.
Paradoxně však právě po ničivých povodních začala velkorysá obnova zoo a výstavba nových objektů, takže v roce 2007 ji prestižní časopis Forbes Traveler zařadil mezi osm nejlepších zoo na světě a loni se podle hodnocení serveru TripAdvisor umístila dokonce na 4. místě. Lidé, kteří stejně jako autor těchto řádků pamatují zoo s naprosto nevyhovujícími a stísněnými výběhy, dnes při její návštěvě cítí opravdovou pýchu na to, kam se povznesla, a nacházejí při procházce a pozorování chovaných živočichů vytoužený klid, pohodu a příjemný relax.
