Ve vězeních v Texasu je zakázaných 15 tisíc knih, Hitlerův Mein Kampf je povolen
Slavné Shakespearovy Sonety? Zakázány. Ilustrované dějiny druhé světové války? Zakázány. Hitlerův Mein Kampf? Povolen. To jsou jen některé příklady cenzury knih ve vězeních v americkém Texasu. Na seznamu zakázaných knih je už 15 tisíc děl a další přibývají. Někdy z těžko pochopitelných důvodů.
Texas patří k americkým státům, kde je zločin velmi tvrdě trestán. Žije zde 28 milionů obyvatel, ale ve vězeních je až 140 tisíc lidí. Navíc je v tomto státě popravováno nejvíce lidí z celých Spojených států. A úřad, který se jmenuje Texas Department of Criminal Justice má i seznam 15 000 zakázaných knih.
Důvody pro zákaz mohou být nejrůznější. Třeba, že na obalu Shakespearových Sonetů je obrázek nahé ženy. Nebo že v nějakém díle je podrobnější popis vězení, který by prý mohli uvěznění nějak využít, pokud by se pokusili utéct. Informoval o tom list The Washington Post.
Tento měsíc byla například zakázána v texaských vězeních v Americe velmi populární kniha Wolf Boys od Dana Slatera. Kniha popisuje na základě skutečného příběhu osud dvou chlapců, kteří jsou přinuceni pracovat jako zabijáci nechvalně známého mexického kartelu Los Zetas. Nakonec skončí ve vězení – právě v Texasu.
Kniha podle cenzorů porušuje takzvané „trestní schéma“. O co jde? Jak bylo oficiálně oznámeno, „obsahuje informace o tom, jak ukrýt a propašovat nelegální narkotika". A skutečně, v knize se podrobně popisuje jak zabalit drogy do panelů a světel nákladního automobilu. Jenže to je něco, co každý zločinec dávno zná. Proto je přece ve vězení.
„Je to opravdu tragický postup,“ řekla deníku Los Angeles Times Deborah Caldwell-Stoneová, zástupce ředitele American Library Association. To je organizace, která sleduje zákazy knih jak ve vězeních, tak ve školách. „Bohužel zákazy knih přicházejí v USA prakticky každý den,“ dodala.
Jenže Amerika je Amerika a z vězení si můžete i stěžovat na zákaz jednotlivých knih. Pokud se vězni něco nezdá, může odeslat stížnost do texaského Huntsville a z něj mu odešlou informaci, proč je dílo „závadné“.
Například zakázány byly desítky knih, které popisují boj za občanská práva černochů. S poměrně absurdním argumentem, že se v nich vyskytuje slovo „negr“. Jenže ono je tam často ve zcela jiné konotaci, slouží jako vysvětlení někdejší stavu americké společnosti. Kvůli tomuto slovu jsou například zakázány ve vězeních v Texasu i básně Langstona Hughese, který byl sám Afroameričanem.
Snad nejironičtějším příkladem této cenzury v Texasu je uváděn zákaz knihy It Can't Happen Here (U nás se to stát nemůže), nositele Nobelovy ceny za literaturu (za rok 1930) Sinclaira Lewise. Kniha popisuje fiktivní příběh volby fašistického diktátora v USA a varuje před totalitou. Hitlerův Mein Kampf, který položil základy ke skutečnému nacismu a přispěl k druhé světové válce, je ale povolen.
„Knihy jsou prostě zakazovány z politických důvodů, nebo jednoduše proto, že je nemá rád některý pracovník věznice. A to se svobodou projevu nemá nic společného,“ stěžuje si i spisovatel Dan Slater.
