Japonci zuří, olympiáda v Tokiu má stát 6 krát více, než slibovali politici
Stejná písnička se stejným koncem. Tak by se dala popsat situace, která nastane při pořádání každých olympijských her. Aby byla veřejnost uchlácholena, vypustí se informace, kolik to bude stát a pak se cifra už jenom zvyšuje. Něco podobného teď zažívají v Tokiu, kde se bude konat letní olympiáda v roce 2020. Už teď je rozpočet šestkrát vyšší, než bylo původně oznámeno.
Při zdůvodňování kandidatury Tokia v lednu 2013 se objevil rozpočet na olympiádu ve výši 350 miliard jenů, což bylo tehdy v přepočtu 3,5 miliardy dolarů. Tyto peníze měly být získány od sponzorů, za prodej vstupenek, televizních práv a další věci přímo související s Mezinárodním olympijským výborem. Tedy ne přímo z veřejných financí.
Při výběru místa pro letní olympiádu v roce 2020 (zasedání a hlasování olympijského výboru se konalo v září 2013 v Buenos Aires) se už ale v prezentaci Tokia objevila cifra 734 miliard jenů.
Jenže v minulých dnech Toširo Muto, který má jako generální ředitel na starosti přípravu her v Tokiu, oznámil, že celkové náklady budou 2,1 bilionu jenů, tedy už 20 miliard dolarů. Při volbě japonského hlavního města údajně nebyly započítány náklady na infrastrukturu a zajištění bezpečnosti, které ale hradí japonská a místní vlády. Tedy většina nákladů nepůjde ze soukromých peněz, jak by se mohlo před několika lety zdát, ale od daňových poplatníků.
Nové zveřejněné číslo se v japonských médiích, na sociálních sítích i u veřejnosti setkalo s negativní odezvou, protože ekonomika země vycházejícího slunce je již dlouhé roky ve stagnaci a peníze by se podle občanů měly investovat spíše pro potřebné, než na bombastickou sportovní akci.
Takové výhrady se ale objevují vždy, naposledy při letošních hrách v brazilském Rio de Janeiru. Organizátoři oponují tím, že nová infrastruktura a byty (olympijská vesnice) v místech konání olympiády zůstanou právě pro občany. Ovšem hry v roce 2004 v řeckých Aténách zemi ekonomicky vůbec nepomohly, byla to naopak jakási předehra obrovských hospodářských problémů.
Olej do ohně přilila v Japonsku i nová guvernérka prefektury Tokio Juriko Koike, která řekla, že olympiáda bude stát celkově 3 biliony jenů. Koike v letošní předvolební kampani totiž slíbila, že náklady na olympiádu prověří a sníží. Navíc není pořádání her tolik nakloněna, protože pochybuje o následném smysluplném využití nových sportovišť, neboť Japonsko se potýká se stárnutím a snižování počtu obyvatelstva a potřebuje peníze spíše na důchody, než na stadiony pro mladé.
Aby se náklady na pořádání her pro Tokio alespoň nějak snížily, vyjednává se například o tom, že volejbalové turnaje by pořádala blízká Jokohama (jen 30 kilometrů od japonské metropole) a nový stadion v hlavním městě by se vůbec nestavěl. Jenže ani to se nesetkalo s příznivou odezvou.
