Jak vznikne falešná zpráva? Třeba, že ve Švédsku je pracovní doba jen 6 hodin denně
Bylo by to krásné, kdyby to byla pravda. Některá česká i zahraniční média v poslední době popisují spokojené obyvatele Švédska, protože tam prý byla zavedena kratší pracovní doba, údajně se dělá pouze 6 hodin denně. Je to ale jen další z takzvaných „fake news“ (falešných zpráv), kterými je svět stále častěji zaplavován. Jak to tedy s těmi přešťastnými Skandinávci je?
Například Maddy Savage, editorka švédské pobočky mezinárodního serveru The Local, si myslí, že v případě popisování krátké pracovní doby se většina zahraničních médií „zbláznila“. Nic takového vláda nezavedla a na většině míst to neexistuje.
Lehce levicový a neustále poučující britský The Independent se věnuje zkrácené pracovní době ve Švédsku opakovaně. Ale i on vždy píše, že se to týká pouze „některých“ podniků a institucí.
Americký The New York Times připomíná, že v této skandinávské zemi probíhá „experiment“ s pracovní dobou, ne že to bylo plošně zavedeno.
Stanice BBC pak zveřejnila reportáž, která se jmenuje příznačně: „Pravda o krátké pracovní době ve Švédsku“. Pravda to totiž není, nesprávně to přesto popisují i některá česká média.
Reflex.cz o tom hovořil také s jednou Češkou, která pracuje ve Stockholmu pro velkou britskou telekomunikační společnost. Popřela to i ona.
Pravdou ale je, že některé (přesný počet není znám) firmy, instituce a úřady ve Švédsku skutečně zavedly šestihodinový pracovní den. Zkoušejí to. Oficiálně je ale pracovní doba nadále 40 hodin týdně, podobně jako v mnoha státech Evropy (v EU se to pohybuje mezi 40 až 44 hodinami, výjimkou je Francie, kde to je pouze 35 hodin). Neoficiálně se samozřejmě dělá déle i ve Skandinávii. Jedno procento obyvatel Švédska pracuje podle dostupných ekonomických studií týdně přes 50 hodin a statisíce kolem 48 hodin.
Švédsko je ale tradičně jakousi „světovou laboratoří“ pro testování různých pracovních projektů a experimentů. Dělat někde jen 6 hodin denně patří mezi ně.
K nepřesnostem ale svádí možná to, že mnoho švédských úřadů má zavedenou flexibilní pracovní dobu, aby zejména rodiče mohli být více se svými dětmi. Po 17 hodině bývají takřka všechny úřady zavřené, ale to logicky neznamená, že se dělá jen šest hodin. Začíná se i zde mezi 8 a 9 hodinou dopoledne.
Firma Toyota ve své pobočce ve švédském Göteburgu skutečně zavedla šestihodinovou pracovní dobu. Jenže už před 14 lety. Vedení i zaměstnanci si to pochvalují, efektivita práce je údajně vysoká, lidi méně nemocní a kreativnější. Tím se kompenzují vyšší náklady, protože logicky potřebujete více zaměstnanců.
Ovšem Maria Rydén, radní přímo z Göteborgu, listu The New York Times ke krátké pracovní době řekla: „Je to druh ekonomického myšlení, který dostal některé země Evropy do potíží.“ Zavedení šestihodinové pracovní doby za den pro všechny považuje za utopii.
Zastupitelstvo v Kiruně, městě ležícím za polárním kruhem, zavedlo šestihodinovou pracovní dobu již v roce 1980. Ale v roce 2005 ji zase zrušilo.
Kritici švédských experimentů poukazují na Francii, kde vláda zavedla v roce 2000 pracovní týden v délce pouze 35 hodin. Nic to ale nepřineslo, pouze to zvýšilo firmám a institucím náklady. Konkurenceschopnost země galského kohouta to neposílilo. Možný nový francouzský prezident François Fillon v kampani proto upozorňuje, že chce naopak zase oficiální dobu prodloužit na 39 hodin ve státních úřadech a umožnit soukromým společnostem postupovat ještě flexibilněji.
Shrnuto: Ano, ve Švédsku dost malých podniků (hodí se to především pro ně) zavedlo krátkou pracovní dobu, další to zkoušejí. Někomu se to vyplatilo, někdo od ní ale zase upustil kvůli zvýšeným nákladům.
Je to zajímavý experiment a určitě bude na některých místech uplatněn. Ale nic takového nebylo oficiálně ve Švédsku zavedeno a zřejmě ani nebude. I když by to bylo pro všechny vítané a krásné.
