9x úchylné i milé Vánoce – naděluje velbloud, krab i KFC
Ve světle níže uvedených vánočních zvyků ze všech koutů světa bude Ježíšek a jeho evropské obdoby působit jako poměrně nudné batole.
V Německu letos o Vánocích možná potkáte velblouda
V Sýrii – tedy konkrétně mezi místními křesťany – totiž nenaděluje dárky Ježíšek ani Santa Claus, ale nejmenší a nejmladší z velbloudů Tří králů. Děti mu večer připraví vodu a seno a ráno místo toho u dveří najdou dárky. Stejně jako například Řekové oslavují syrští křesťané, kterých je v populaci zhruba 10 %, narození Krista až 6. ledna. Pravoslavné Vánoce se slaví podle juliánského kalendáře, jenž se oproti západnímu, gregoriánskému, zpožďuje o 13 dní.
Venezuela: veřejné (kolečkové) bruslení povýšené na tradici
Ve Venezuele není poslední dobou moc veselo. Kolabující ekonomika, energetická krize a hlad si s oslavami moc nerozumějí. V hlavním městě Caracasu si ale vánoční optimismus sebrat nenechají. Všichni se každoročně na Štědrý den ráno hodí do gala a jedou na vánoční mši. Na kolečkových bruslích. Jak jinak?
Většina caracaských ulic je toho dne do 8. hodiny ranní uzavřena pro automobilovou dopravu, takže bruslaři nejsou v ohrožení. Ti, kdo zůstanou doma, alespoň vyjdou před práh a nabízejí kolemjedoucím občerstvení v podobě kávy nebo horké čokolády, a to i přesto, že venku zima rozhodně není. Místní děti si navíc přivazují na palec šňůrku, jejíž druhý konec nechají viset ven z okna, aby za ni mohli ráno kolemjedoucí bruslaři přátelsky zatahat.
V Guatemale si potrpí na betlémy
Na tržištích tu můžete nakoupit zeminu z barvených pilin, přírodní mech, lišejníky, zrcadla na rybníčky, figurky zvířat a lidí, dřevěné domečky a mnohé další propriety pro jejich výrobu, kterou řídí pevnou rukou matka domu.
Guatemalský betlém se jmenuje El Nacimiento a jeho zlatým vrcholem je pochopitelně Ježíšek (ano, i v Guatemale úřaduje o Vánocích tohle tajemné mimino). Ten bývá o půlnoci 24. prosince, kdy je zároveň pořádána štědrovečerní večeře, oblékán. Pak jde z ruky do ruky. Každý se s ním chvilku pomazlí. Následují devítidenní pobožnosti, jež končí 2. ledna – na Hromnice. Dřevěný Ježíšek se posadí nebo postaví, což symbolizuje, že vyrostl. Pak ho někdo z jesliček sebere. Rodina „oběti únosu“ uspořádá velkou oslavu, během níž se mrňous šťastně vrátí do své postýlky vystlané slámou. Důvod k oslavě se najde vždycky. A pokud ne, tak si ho vytvoříme!
Guatemalské oslavy Vánoc jsou ovlivněny lidovou mayskou slovesností a vlivy křesťanství přenesenými ze Španělska, z nichž nejdominantnější je františkánská církev.
Bezejmenný páv a kůň Magi – argentinská dvojka
Pečený krocan přistál na vánočním stole v anglofonních zemích poprvé až v roce 1851. A to zdaleka ne všude, ale jen na stolech šlechtických. Nahradil tam do té doby standardní vánoční pokrm – labuť nebo také páva, který byl ve středověku spolu s medvědími tlapami, jezevci a kančí hlavou oblíbeným vánočním jídlem tehdejší smetánky. Páva si ale třeba v takové Argentině dopřávají dodnes. Pečínka ozdobená vějířem z per zdobí vánoční stůl. V rozpálené Argentině si iluzi bílých Vánoc navozují chomáčky bavlny, jež mají připomínat sníh. Přes den totiž praží slunce a o opravdovém sněhu si tu mohou nechat jen zdát. Noční oblohu pak rozzáří tzv. globos – papírové létající lucerny, obdoba čínských lampiónů štěstí. A abychom nezapomněli, dárky tu až 6. ledna naděluje kůň Magi do vyčištěných bot.
Dánové si umějí udělat srandu sami ze sebe
A pokud to neumějí, jsou zdrojem ještě větších posměšků. V některých oblastech Dánska přináší tzv. vánoční posel dárek, jenž bývá zabalen zhruba ve dvaceti vrstvách vánočního papíru. Uvnitř najdou obdarovaní překvapení. Než se k němu ale prokoušou, nebo spíš proškubou, pořádně se zapotí. Dárek odpovídá vlastnostem a zvykům příjemce. Musí být vtipný a poukazuje na některou z jeho ctností, nebo naopak charakterových vad. Ti, kteří pusu nezastaví, dostávají obvykle zámek bez klíče, parádnice ošklivou panenku, tlouštíci špejle od jitrnic, ti, co se rádi napijí, obdrží láhev vody, moralisté erotický časopis…
Polynésie: Vánoční bestiář
Díky křesťanským misionářům frčí Vánoce i v Polynésii. Obyvatelé sopečných a korálových ostrovů obklopených Tichým oceánem je vděčně přijali za své a považují je za jeden z vůbec nejdůležitějších svátků v roce. Ježíš však není jediným, kdo se na Vánoce potuluje po místních plážích. Na Havaji, Tahiti, Samoi, Cookových ostrovech a Line roznáší dárky velký krab s klepety ostrými jako břitva. Každého, kdo by na něj křivě pomyslel, nebo na něj dokonce nevěřil, jimi rozřeže a rozcupuje na kousíčky a ty hodí rybám do moře. Ve Finsku nosí dárky pro změnu kozel a na Islandu kočka, která žere děti. Celosvětový vánoční bestiář je roztomilé čtení!
Švýcarsko: Oživlý adventní kalendář a píglování
Každý z 20 kantonů a šesti polokantonů má své vlastní vánoční zvyky. Jeden je však společný – zběsilý a hloubkový předvánoční úklid. Z mytí oken a drhnutí podlah se během staletí stala společenská událost. Uklízejí se schody, bílí zdi, drátkují parkety, leští nábytek, vyklepávají koberce... V některých vesnicích můžete navíc najít „oživlý“ adventní kalendář, kdy každý z domků je nazdobený jako jedno z okének kalendáře, a když na něj přijde řada, uspořádají jeho obyvatelé pro ostatní obyvatele vesničky decentní mejdan, kde svařák teče proudem a fondue voní široko daleko.
Kuba: Zakázané Vánoce
Vánoce na Kubě byly v roce 1997 vyhlášeny jako oficiální svátek. Této svým způsobem bizarní vyhlášce předcházel jejich neoficiální zákaz. Po socialistické revoluci v roce 1959 upadly nejprve v nemilost a časem i v zapomnění. Jejich tradice byla obnovena až na počest návštěvy Jana Pavla II. A jak takové znovuobnovené Vánoce na Kubě vypadají? Je to pořádný fičák. Ulice duní v rytmu bubnů, Kubánci paří, Kubánky vaří. Ale ne kapra, nýbrž sele, jež mají za úkol sehnat muži. Mladí ovšem Vánoce moc neznají. Slaví je hlavně kubánští exulanti v Americe a přímo na Kubě pak pamětníci a turisté v resortech, kde se je majitelé snaží oslnit exotickým pojetím tradičních svátků.
V úchylnosti tradičně vedou Japonci
Mezi Japonci je křesťanů pouhé jedno procento. Vánoce jim tedy žíly příliš netrhají. Stejně jako hulení v České republice (jak alespoň tvrdí zhulenec Jakub v Samotářích) nemají Vánoce v Japonsku vybudovanou tradici. Japonci je znají především z televize a podle toho to taky vypadá. Figuríny Santů a sobů v životní velikosti však nejsou nic proti bizarnímu zvyku strávit, nejen obrazně řečeno, Štědrý večer v KFC. Nadnárodnímu řetězci se onehdy – zhruba před 40 lety — podařil dokonalý marketingový tah, který drtivou většinu Japonců přesvědčil, že typickým vánočním jídlem je kuře z fast-foodu. Proto, pokud si nezarezervujete místo několik měsíců dopředu, si v KFC 24. prosince neškrtnete. A budete tak mít úplně zkažené Vánoce…
Za výlohou však toho večera neuvidíte rodiny, ale spíš zamilované páry. Zmatení Japonci totiž Vánoce pojímají tak trochu jako trénink na Valentýna. Štědrý večer tráví romantickými procházkami osvícenými ulicemi, dávají si navzájem dárky a sladce ho zakončí právě v KFC.
Ale na své si přijdou o Vánocích i japonské děti. Kromě dárků dostanou i speciální vánoční dort ozdobený ministromečky, kytičkami, šlehačkou a jahodami. Prostě kýč jak bič!
Nevíme, jak vy, ale my bychom Ježíška, vanilkové rohlíčky ani Tři oříšky pro Popelku za nic z výše uvedeného rozhodně nevyměnili.
