Německý genderový zákon o kvótách pro ženy ve vedení firem krachuje. Prý se naplní až za 30 let
Když v březnu 2015 německý Spolkový sněm schválil systém kvót pro ženy v čele největších firem zapsaných na burze, viděli jsme spokojené přikyvování feministek a některých neziskových organizací. Analýza provedená na začátku letošního roku ale ukázala, že žádné „genderové vyrovnávání“ se v tomto směru nekoná ani v Německu. Dalo by se dokonce říci, že zákon zkrachoval. Tempem, kterým to probíhá, by se naplnil až někdy za 30 let.
Němečtí poslanci schválili, že od roku 2016 by mělo být v dozorčích radách 100 největších podniků zapsaných na burze nejméně 30 procent žen. Dalších 3500 menších firem s akciemi na burze si mělo stanovit vlastní závazné cíle pro zvýšení podílu žen ve vedoucích pozicích. Zákon se netýkal společností ze státního sektoru, ty však vládě a parlamentu slíbily, že podíl žen ve svých vedeních zvýší.
Výsledek? Navzdory politickým tlakům se nestalo v podstatě vůbec nic. Posun je minimální. Poroučet větru a dešti se nevyplácí ani v Německu.
Podle podrobné analýzy poradenské společnosti EY bylo k 1. lednu letošního roku v dozorčích radách 160 největších firem zapsaných na burze 45 žen ve srovnání s 630 muži. Jejich podíl tak tvořil pouze 6,7 procenta. V roce 2015 to bylo 5,2 procenta žen a pokud by se jejich podíl zvyšoval tímto tempem, tak litera zákona (zmiňovaných 30 procent) by byla naplněna až v roce 2047.
V 76 procentech výkonných orgánů uvedených společností dokonce nejsou zastoupeny vůbec žádné ženy. Zákon totiž neurčuje postup a sankce, jak toho dosáhnout. Podle zákonodárců měl prý „ukazovat cestu pro budoucnost“. Jeho kritici ho proto považují za propagandistický trik, který nemá s realitou nic společného.
Zajímavé je, kde se v Německu ženy na špičkových postech ve firmách pohybují. Jejich nejvyšší podíl je v oboru telekomunikací a ve finančním sektoru (14 procent), pak v dopravě a logistice (13 procent). Na opačném konci jsou progresivní technologické firmy, v čele kterých je jediné procento žen. To je například rozdíl od USA, kde jich na nejvyšších postech u technologických společností najdeme daleko více. V Americe přitom podobné genderové zákony nemají.
