Theresa Mayová ve Washingtonu. Nová kapitola zvláštního vztahu mezi Spojenými státy a Británií
Donald Trump včera v Bílém domě přivítal první zahraniční návštěvu. Pozváním britské premiérky Theresy Mayové dal najevo, že hodlá navázat na jeden z tradičních pilířů americké zahraniční politiky, jímž je zvláštní vztah s Velkou Británií. Mayová Trumpovi po dobu návštěvy nadšeně sekundovala, na tiskové konferenci dokonce slavnostně oznámila, že v průběhu roku manželé Trumpovi na pozvání královny navštíví Británii. Ačkoliv oba politici působili během společné tiskové konference velmi uvolněně a Trump několikrát zdůraznil, že jsou s „Theresou“ naladěni na stejnou vlnu, za zdvořilostními frázemi a úsměvy lze najít i stopy realpolitiky.
Příjezd Mayové do Washingtonu se neobešel bez protokolárních škobrtnutí. Trumpův tým nezvládl v oficiálním programu správně vyspelovat premiérčino křestní jméno. Z Theresy se stala Teresa. O několik hodin později byl představitelům britského tisku odepřen přístup do Bílého domu, jelikož Američané nebyli schopní rozluštit britský formát dat jejich narození. Ačkoliv se může zdát, že se jedná o maličkosti, v diplomatickém světě by za normálních okolností šlo o poměrně významné přešlapy. Vzhledem k tomu, že se však jedná o první týden v úřadě nejen pro Trumpa, ale i jeho tým, není třeba tyto drobné nedostatky okamžitě interpretovat jako zlověstné vzkazy zemi, která bude v následujících letech zase jednou hledat své místo pod sluncem.
Za povšimnutí nicméně stojí, s jakou pečlivostí Theresa Mayová k návštěvě přistoupila. Jako dárek přivezla americkému prezidentovi tradiční skotský pohár „quaich“, který si mezi sebou po staletí vyměňovali vůdcové klanů na Skotské vysočině. Symbol spřízněnosti a pohostinnosti odkazuje nejen na skotský původ Trumpovy matky Mary Anne MacLeodové, ale také na tradiční britskou snahu prezentovat vztahy se Spojenými státy v zářivějších barvách, než které používají Američané.
Základní dynamika zvláštního vztahu tak pravděpodobně v příštích letech zůstane kvůli oslabení pozice Británie v Evropě nezměněna. Britové budou Američany po vystoupení z Evropské unie potřebovat mnohonásobně víc než Američané Brity, přesto se vřelé vztahy s bývalým nepřítelem č. 1 hodí momentálně do krámu i Trumpovi. Potřebuje odvést pozornost od vyostřených vztahů s Mexikem a od nejistého výsledku rozhovorů s Vladimírem Putinem, se kterým si i přes deklarovanou vstřícnost určitě nebudou hrát na skotské klanové vůdce.
