Kam ty ženy mizí? Dnes vládne pouze 16 prezidentek nebo premiérek. Ale států je skoro 200
Když se zdálo, že Hillary Clintonová by mohla porazit Donalda Trumpa, často se rozebíral fakt, že by se stala vůbec první ženou v amerických dějinách, která by byla zvolena do Bílého domu. Nestalo se. Přes všechny proklamace, nátlak feministických hnutí i občasné genderové šílenství, jsou ženy pořád ve vrcholných funkcích prezidentek či premiérek spíše výjimkou. V současnosti je jich na celém světě pouze 16, přestože nezávislých států je téměř 200.
Za téměř 100 let existence Československu a následně České republiky také nikdy neexistovala reálná šance, aby místo prezidentky či premiérky získala žena. Za první a druhé republiky a v době komunismu na prezidentku žádná žena ani nekandidovala.
Na hlavu samostatného českého státu po revoluci se alespoň některé kandidátky objevovaly - Marie Kristková v roce 1992, levicová politička Marie Stiborová o rok později, spisovatelka a lékařka Jaroslava Moserová v roce 2003, před čtyřmi lety Zuzana Roithová, Taťána Fischerová a Jana Bobošíková, která se o to pokoušela opakovaně. Ale ani jedna neuspěla, dokonce výsledky ukazují, že byly bez jakékoli šance.
Nejdéle je ze všech žen na světě v současnosti v prestižní funkci premiérka Bangladéše Šajch Hasína Vadžídová (69). S přestávkami už 13 let. Zajímavé přitom je, že se tak děje v muslimské zemi. Vadžídová je ale dcerou prvního prezidenta nezávislého Bangladéše Mudžíbura Rahmána a vlastně byla svým způsobem „předurčena“ stanout v čele státu.
Dlouhověkostí na politické špičce se vyznačují i německá kancléřka Angela Merkelová (62) a prezidentka Libérie Ellen Johnsonová-Sirleafová (78). Ty jsou ve svých funkcích každá jedenáct let. Johnsonová byla navíc vůbec první zástupkyní něžného pohlaví, která byla zvolena v Africe hlavou nějakého státu.
Poměrně dlouho se drží u moci i prezidentky Litvy a Chile, což jsou Dalia Grybauskaitė (61) a Michelle Bacheletová (65).
Prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovićovou (48) najdeme v Chorvatsku. Ta je někdy v bulvárních médiích líčena jako „sexysymbol“ a jsou u toho veřejnosti předkládány i falešné fotografie. Známá je aféra, kdy internetem kolovaly odvážné fotografie Kitarovićové v bikinách, jak dovádí na pláži. Ve skutečnosti byla na fotkách vnadná americká modelka Coco Austin.
Marie-Louise Coleiro Precaová (58) je hlavou středozemského ostrova Malta a Erna Solbergová (56) pak ministerskou předsedkyní Norska.
Ostatní ženy jsou ve funkci jen rok či ještě kratší dobu. Nejvlivnější z nich je razantní britská premiérka Theresa Mayová (60). Pak v seznamu ještě najdeme estonskou prezidentku Kersti Kaljulaidovou, která je ve svých 47 letech vůbec nejmladší ženou ze všech, které jsou v tomto politickém „oboru“ na vrcholu.
Prezidentku v osobě Hildy Heineové (65) mají i exotické Marshallovy ostrovy, vědkyně Amínah Gurib-Fakimová (57) stojí v čele Mauriciuse, komunistka Bidhjá Déví Bhandáríová (55) vládne v Nepálu a nám poměrně známá premiérka Beata Szydłová (53) je v sousedním Polsku.
Určitou zvláštností je švýcarská právníčka Doris Leuthardová (53). Ta byla zvolena v zemi helvetského kříže prezidentkou letos 1. ledna a ví, že poslední den roku ve funkci skončí. Ve Švýcarsku hlava státu „rotuje“ a je volena pouze na jeden rok. Leuthardová to má ale už vyzkoušené, protože byla prezidentkou také v roce 2010.
Prezidentka, jmenuje se Chaj Jing-wen (60), je i na demokratickém Tchaj-wanu, který ale kvůli odporu komunistické Číny většina států světa neuznává za samostatný stát, i když splňuje všechny atributy nezávislého území. Enormní pozornost tato dáma vyvolala před několika týdny, kdy s ní telefonoval Donald Trump, který tak porušil zavedená diplomatická pravidla, na kterých trvá čínský Peking.
Ženy nedávno rozčílil polský europoslanec Janusz Korwin-Mikke. Podívejte se, co prohlásil.
