Německá média otáčejí: Islámský radikalismus je nebezpečím pro demokracii
Po atentátu islámského fanatika v Berlíně v prosinci 2016 se začala německá média obšírně věnovat tématu islámu a muslimské komunity v Německu a najednou se do hlavních zpráv začaly dostávat informace, jež se objevovaly dříve jen výjimečně. Média referovala o kauzách spojených s islámskou sektou salafistů a organizací sdružujících turecké muslimy, kteří tvoří největší část muslimů v Německu.
Na salafisty se německá média zaměřila hlavně v souvislosti s násilím, jež stoupenci této islámské sekty stále více páchají v Německu. Na turecké organizace se média zaměřila hlavně v souvislosti s aktivitami turecké vlády, které v jistých ohledech vysloveně zasahují do záležitostí Německa. Úřady tak vyšetřují porušování německých zákonů tureckými muslimy na příkaz tureckého státu.
A tak mimo pozornost médií bobtná další velký skandál, jenž je spojen s německou islámskou komunitou. Podle britského deníku Express představitel Spolkového úřadu na ochranu ústavy (německá kontrarozvědka) v zemi Sasko a prezident regionálního oddělení německé vnitřní bezpečnosti a protiteroristické organizace Gordian Meyer-Plath veřejně varoval před vytvářením sítí islamistů napojených na Muslimské bratrstvo.
Podle Meyer-Platha sice aktivisté Muslimského bratrstva nechtějí přímo provádět násilné činy a teroristické útoky, ale jsou pro demokracii v Německu stejně nebezpeční jako islámští teroristé, jelikož „členové Muslimského bratrstva stále chtějí nastolit právo šarí’a v Německu“, prohlásil. Varoval také před snahou islamistů verbovat nové členy mezi příchozími uprchlíky.
Podle informací Meyer-Platha Muslimské bratrstvo usiluje získat monopol na mešity v Sasku a již sponzoruje a má vliv na mešity ve městech Lipsko, Riesa, Míšeň, Pirna, Drážďany, Budyšín a Zhořelec. Představitelé mešity v Drážďanech ovšem veškerá obvinění odmítli a vyjádřili se, že prosazují nepolitický islám.
Meyer-Plath je názoru, že islamisté se snaží využít malé organizovanosti muslimů na území bývalého východního Německa a jako organizované síly zde vytvořit vlastní monopolní postavení. „Zdá se, že Muslimské bratrstvo se pokouší proniknout do tohoto vakua a získat monopol,“ řekl médiím Meyer-Plath.
V Sasku se po teroristickém útoku v Berlíně rozhodli vybudovat i Centrum pro boj proti islámskému radikalismu, jež má ve spolupráci s muslimskými organizacemi a mešitami bojovat proti šíření islámského extremismu mezi muslimy. „Muslimové jsou důležitými partnery v boji proti radikalizaci,“ řekla ministryně pro integraci saské vlády Petra Köppingová.
Muslimské bratrstvo
Jedná se o jednu z nejstarších islamistických skupin, založenou původně v Egyptě roku 1928 Hasanem al-Bannou (1906–1949) jako reakce na zrušení chalífátu tureckým prezidentem Mustafou Kemalem v roce 1924.
Cílem Muslimského bratrstva je prostřednictvím použití demokracie svrhnout neislámské vlády a zákony a nastolit islámskou vládu, sjednocení v novém chalífátu a nadřazení islámských zákonů všem ostatním zákonům. Od Muslimského bratrstva se postupně vývojem odtrhávaly různé skupiny, které se zaměřily hlavně na provádění revolučního teroru – čímž se dostaly do konfliktu s vedením Muslimského bratrstva.
Aktivisté Muslimského bratrstva se podíleli na různých nevydařených pokusech o státní převraty například v Sýrii a Rusko s Egyptem je řadí na seznam teroristických organizací. V Evropě patří mezi nejvlivnější organizace Muslimského bratrstva Federace islámských organizací v Evropě, jež se snaží vytvořit jednotnou reprezentaci evropských muslimů. Mezi nejznámějšího představitele myšlenek Muslimského bratrstva patří kontroverzní islámský kazatel Jusúf Karadáví, který ovšem veřejně svou příslušnost k Muslimskému bratrstvu popírá.
