Rusko je hrozba pro Pobaltí. Může jej napadnout a NATO nezareaguje, tvrdí zpráva tajných služeb
Litevská zpravodajská služba zveřejnila včera stručné závěry svého rozsáhlého výzkumu v oblasti bezpečnosti Estonska, Litvy a Lotyšska, s důrazem na potenciální nebezpečí hrozící ze strany Ruské federace. Závěry, k nimž došla, jsou znepokojující.
Rusko má nyní možnost napadnout baltské státy během čtyřiadvaceti hodin, uvádí zpráva, již citovala zpravodajská agentura Reuters. Jediným efektivním řešením, jak zabránit případné ruské intervenci, by bylo rozšíření základen NATO v několika různých oblastech pobaltských států. Za současné situace, tvrdí zpráva, by akceschopnost NATO v případě ruského útoku byla značně snížená.
NATO přitom v Pobaltí operuje již několik let. Potřeba ochrany pobaltských států se zvýšila v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem o poloostrov Krym. V dubnu roku 2014 proto NATO otevřelo novou leteckou základnu v Estonsku, nedaleko hlavního města Tallinn. Odtamtud mohly spojenecké letouny hlídat pobaltský vzdušný prostor.
Další základnou je stanoviště v Litvě, ve stotřicetitisícovém městě jménem Šiauliai, kde se nachází taktéž letecká základna. To však podle litevských zpravodajců na obranu Pobaltí zdaleka nestačí. Podle zprávy je nejzranitelnějším místem Kaliningradská oblast. Z ní by, cituje Reuters, mohl hrozit ruský útok.
Kremelský mluvčí Dimitrij Peskov však litevskou zprávu, která Kaliningradskou oblast zmiňuje jako potenciální výchozí bod pro ruský útok, zcela odmítá. „Je to jen pokračující rusofobie, nic víc,“ uvedl Peskov, jehož citovala agentura Reuters. „Moskva vždy podporovala dobré rusko-pobaltské vztahy,“ dodal.
Kaliningradská oblast je relativně malá, avšak strategicky klíčová exkláva Ruské federace, která je vklíněná mezi Litvu a Polsko. Tvoří tak jakýsi přirozený výchozí bod pro spojení mezi Ruskem a Evropskou unií. V místě sídlí mimo jiné ruská flotila.
Kaliningradská oblast ve svých hranicích, jak je známe nyní, připadla Sovětskému svazu po 2. světové válce. Pobaltské státy mají s Ruskem neblahou historickou zkušenost, když ještě coby Sovětský svaz Pobaltí anektoval v roce 1940. Byly to pak také pobaltské státy, které se při rozpadu Sovětského svazu jako první od hroutícího se východního impéria odtrhly.
