Výzkum v německých mešitách: Integrace do společnosti je zlo pro islám
Reportér sítě veřejnoprávních televizních stanic ARD Constantin Schreiber navštívil několik mešit v Německu a byl šokován z veřejných pátečních kázání, která se v nich odehrávají. V rozhovoru pro web týdeníku Stern o tom poskytl obsáhlý rozhovor, v němž hovořil o svých zkušenostech, jež sepsal do podoby knihy.
Schreiber navštívil celkem 13 mešit a napsal o tom i knihu Inside Islam (Uvnitř islámu). Ke své návštěvě si zvolil mešity různých islámských skupin, včetně těch, jež pravověrní muslimové považují za odpadlíky od islámu – tzv. Ahmadijce, a chtěl se seznámit s tím, co se v těchto mešitách káže během pátečních modliteb.
Jak ve své knize Schreiber popisuje, tak hned v první navštívené mešitě narazil na problém. V knihovně mešity nalezl knihu Verheissung Islam (Příslib islámu), v které se v kapitole Víra a politika psalo o tom, že „Bůh je jediný zákonodárce“ a že „[pojetí] národa je západní nemocí“. Autor této knihy také říká: „Chceme žít velký sen: sen, že velké západní národy... zřizují centra k šíření toho, co nám dnes islám může přinést.“
Schreiber ve své knize dále popisuje, jak si muslimský duchovní všiml, že si vzal knihu do ruky a jak si v ní čte, a rychle pak k němu šel a snažil se popřít, že kniha byla v mešitě položena. Muslimský duchovní novináře nejprve přesvědčoval, že si tu knihu asi musel přinést sám novinář nebo ji tam položil někdo jen tak, ale popíral, že by kniha byla z knihovny mešity.
Není bez zajímavosti, že autorem této knihy je Roger Garaudy (19132012) a kniha se běžně prodává přes internet, například na portálu Amazon.de. Tento autor je velice zajímavou postavou. Původně francouzský marxista, který se narodil v Marseille a za nacistické okupace byl tři roky vězněn za členství v komunistické straně. Hlásil se k myšlenkám československých komunistů provádějících tzv. pražské jaro a za kritiku sovětské invaze do Československa v roce 1968 byl vyloučen z komunistické strany Francie. Zaujímal stále silnější protizápadní postoje, až přes koketování s křesťanstvím konvertoval nakonec roku 1981 k islámu a stal se z něj antisemita a popírač holocaustu.
V rozhovoru pro web týdeníku Stern pak Schreiber popsal své zklamání z vyslechnutých kázání v německých mešitách. Očekával prý, že budou trochu méně liberální a konzervativnější, ale co slyšel, ho šokovalo. Neslyšel prý ani jedno kázání, jež by mohl označit za bezproblémové. Muslimští duchovní v mešitách svým věřícím kázali hlavně o tom, že je rozdíl mezi my (muslimové) a oni (nevěřící Němci), kázalo se proti německé společnosti a integrace do německé společnosti byla prezentována jako něco zlého pro zachování čistoty islámu.
Schreiber dále popsal, že si mešity vybral náhodně, a to hlavně v lokalitách Berlína, Hamburku, Lipska, Magdeburgu, Karlsruhe a Postupimi. Schreiber také popsal, že mnozí muslimští duchovní i po letech strávených v Německu nehovoří vůbec německy a byli i dost nepříjemně rozčarováni, když je po kázáních v mešitách navštívil a řekl jim, že si kázání poslechl, aniž by je upozornil, že je v mešitě přítomen.
Schreiber dále popisuje, že mu někteří muslimové po kázáních řekli, že se v Německu káže mnohem konzervativnější islám než u nich doma, například v Sýrii. Když se Schreiberovi redaktoři Sternu snažili oponovat poukázáním, že i v některých katolických kostelích se káže konzervativní pojetí společnosti, tak jim Schreiber oponoval slovy, ať se podívají na ty kostely, že jsou prázdné, ale mešity, kde se káže tento konzervativní islám, jsou přeplněny, hlavně mladými lidmi a uprchlíky.
Byť Schreiber dodává, že v žádném ze zaznamenaných kázáních neslyšel přímé výzvy k násilí, tak zaznamenal dvě kázání, v nichž se vysloveně tvrdě štvalo nenávistí proti židům, jazídům a Arménům. Přitom jak sám v rozhovoru řekl, záměrně nenavštěvoval mešity, jež jsou všeobecně známy jako ovládané islamistickými radikály – hlavně salafisty, z nichž se rekrutují mnozí němečtí bojovníci Islámského státu.
Schreiber také zmínil příklady konkrétních muslimských kazatelů, kteří varovali před jakýmkoliv napodobováním německých nevěřících. Například muslimský duchovní Mehmed Zahid Kotku z Tekkesi mešity v Berlíně varoval věřící před jakýmikoliv oslavami silvestra a četl jim verš z koránu, že ten, kdo se chová jako nevěřící, je jeden z nich.
Jak dodal Schreiber v závěru rozhovoru pro týdeník Stern, nepřestává hledat mešitu, kde by muslimové měli kázání pozitivní pro kosmopolitismus a integraci, ale ještě takovou nenašel.
