Izrael pomáhá zraněným Syřanům, které mrzačí Asadův režim
V tichosti a bez větší mediální publicity léčí tým izraelských lékařů a zdravotních sester nedaleko syrsko-izraelské hranice syrské obyvatele, kteří utrpěli zranění během syrské občanské války. Izraelci léčí syrské raněné již od roku 2013.
Na sporné syrsko-izraelské hranici poblíž zničeného města Kunejtra nezůstalo prakticky nic podobného městu. Kunejtra byla během již šest let trvající občanské války téměř srovnána se zemí. Nachází se přitom v Golanských výšinách, tedy oblasti, která tvoří jádro sporu mezi znepřátelenými sousedy – Sýrií a Izraelem.
Z této oblasti, která patří k oné jedné čtvrtině Golan, kterou neokupuje Stát Izrael, přinesl reportér agentury AP reportáž, kterou včera otiskl americký deník Washington Post. Nedaleko Kunejtry se totiž nachází izraelská polní vojenská nemocnice, která léčí Syřany, kteří byli zraněni v probíhající občanské válce. To lze označit za zcela unikátní a bezprecedentní pomoc, k níž se Izrael uchýlil.
Polní nemocnice funguje v oblasti už od roku 2013. Podle informací dostupných od vedoucího této improvizované nemocnice Šaloma Zarky ošetřili Izraelci od roku 2013 stovky Syřanů a pomohli na svět 19 novorozeňatům, jejichž matky se do lékařského centra dostaly. Některé z pacientů posílají izraelští zdravotníci do nedalekého města Safed, které se nachází v Golanech již v izraelské části. Severoizraelské město má vybavenou nemocnici, kterou si zranění Syřanů často vyžádají.
Reportér agentury AP popsal zajímavý detail: fungování polní nemocnice sblížilo státy, které se již od počátku vzniku Státu Izrael v květnu 1948 nenávidí. Sýrie patřila do Ligy arabských států, která na Izrael zaútočila prakticky ihned po prohlášení Davida Ben Guriona ze 14. května 1948, kterým židovský stát vznikl. Syrské hlavní město Damašek je vzdálené jen cca 50 kilometrů od izraelské hranice.
Asadův režim pokračoval v protiizraelské rétorice, i když i během ní je možné vysledovat určité vstřícné kroky. Například v lednu roku 2004 prohlásil, že je ochoten s Izraelem jednat. Z jednání ale nakonec nevznikl žádný výsledek: tehdejší izraelský ministr zahraničí Šalom totiž prohlásil, že se o jednáních dostaly do médií nepravdivé informace. Prohlášení navozuje dojem, že spolu tehdy izraelsko-syrská diplomacie jednala, detaily však neznáme.
Asadův režim proto dál pokračoval v protiizraelské kampani, a tak není divu, když jeden z mužů, jenž si přál zůstat v anonymitě, řekl reportéru AP, že „když nebyla válka, žádná revoluce, považovali jsme Izrael za svého největšího nepřítele“. To se ale změnilo. „Ale teď jsem přišel sem a vidím kolem sebe samé dobré lidi,“ řekl zraněný šestadvacetiletý Syřan. V podobném duchu pak hovořil i další mladík, kterého reportér vyzpovídal.
Syrsko-izraelská hranice na sporném území Golanských výšin je relativně klidným územím. Golanské výšiny jsou sice oficiálně Izraelem okupovány (a to už od šestidenní války v roce 1967), současná situace však nahrává statusu quo. Izrael na hranici rozmístil několik tanků a hranice je proto neprodyšná. V oblasti je také demilitarizovaná zóna, jejíž status byl již několikrát oboustranně porušen. V místě však stále funguje polní nemocnice, která pomáhá zachraňovat životy, ale také – byť v malém měřítku – snížit napětí mezi znesvářenými zeměmi.
