Čarodějnice pálila už inkvizice, „křesťanská“ Evropa je vesele pálí dál. Odkud pochází dnešní svátek?
Podle starobylé tradice se během dnešního odpoledne a večera budou lidé scházet a společně zahánět svými vysokými vatrami zlé duchy a nedobré síly. Zvyk, kterému dnes lidově říkáme pálení čarodějnic, vznikl až v dobách středověké inkvizice. Přestože inkviziční doby máme již za sebou, tento zvyk stále trvá, těší se velké oblibě a málokdo ví, jak to s ním ve skutečnosti bylo.
Svátek má kořeny v pohanských slovanských zvycích, které se později ujaly i s postupnou christianizací. Zdaleka to není jediný svátek, který hojně slavili i křesťané v dobách, kdy bezvěrectví bylo zapovězené. Svátek „pálení čarodějnic“, jak se mu nyní říká, se původně slavil o úplňku, byl to tedy pohyblivý svátek.
Důsledně se dodržoval úplněk mezi jarní rovnodenností, která připadá na 23. březen, a letním slunovratem 21. června. I úplňku jsou přisuzovány zvláštní účinky, takže i odhánění zlých duchů a temných sil měla být během úplňku silnější. Během tohoto svátku se vesničané scházeli k vysokým zapáleným ohňům. Oheň však v tomto kontextu neměl ničit, jako spíše čistit a pomyslně připravit vesnici na příchod jara. Pálilo se staré klestí.
Nyní však máme poslední dubnový den spojený především s pálením čarodějnic. Je to ale do jisté míry paradoxní, protože co je dnes spojeno s alkoholem, veselím a čarodějnickými maskami, bylo dříve spojeno s utrpením a smrtí. V tmářských dobách, kdy církev používala jako sankční nástroj inkvizici, která vyšetřovala a také soudila případy hereze, byly často upalovány či jinak trestány ženy, jejichž léčitelské praktiky se inkvizitorům nelíbily.
Z inkvizice se stala svévolná instituce, která soudila a vyšetřovala zároveň. Spojení těchto dvou funkcí – tedy vyšetřování a souzení obžalovaných a podezřelých – se dodnes v právní teorii nazývá inkvizičním principem. Díky inkvizici se tento svátek pozměnil a stal se z něj svátek pálení čarodějnic. Svou podobu si svátek nechal dodnes, jen čarodějnice dnes pálíme vyrobené, nikoli domnělé a živé.
