Hon na lišku jako symbol předvolebního boje v Británii
Už tento týden zamíří Britové opět k volebním urnám. Kromě řádných voleb v roce 2015 si země pod taktovkou konzervativců v poslední době prošla dvěma dramatickými referendy o skotské nezávislosti a odchodu z EU, přičemž to druhé podle představ vládnoucích elit zrovna nedopadlo. Nerozvážné taktizování už stihlo smést Davida Camerona, teď nad propastí balancuje i jeho následovnice Theresa Mayová. Několik dnů před volbami začaly preference labouristů prudce stoupat. Jedním z témat, které britskou politiku asi nikdy neopustí, je lov na lišku. Součástí předvolebního boje je i tentokrát.
Příznivci pravice považují lov na lišku za součást britské kulturní tradice. Odmítají, že by se jednalo o krutou zábavu elit, a poukazují na roli honů v prevenci proti přemnožení škůdce. Levice naopak upozorňuje na nehumánnost štvaní lišek a využívání tématu pravicí k ignorování problémů venkovských komunit, jež konzervativci pouze využívají k argumentaci pro znovupovolení honů na lišky.
Hon na lišky byl v Anglii a Walesu zakázán vládou Tonyho Blaira v roce 2004. Theresa Mayová nyní v předvolebním manifestu Konzervativní strany slíbila, že umožní poslancům v případě výhry hlasovat o znovupovolení honů podle vlastního uvážení. Plných 83 % Britů znovupovolení tohoto sportu odmítá a ve své podstatě souhlasí s labouristickou argumentací, která zdůrazňuje iracionalitu udržování tradice, jíž se baví pouze nejvyšší třída a která podle výzkumů nemá reálný vliv na regulaci výskytu lišek.
Zatímco zápasy psů a kohoutů nebo týrání jezevců psy, jež měla v minulosti v oblibě pracující třída, byly zakázány dávno, hon na lišku zůstává součástí politické debaty v 21. století. Kromě toho, že smečka loveckých psů doprovázená lovci v typicky červených kabátcích na koních se extrémně dobře vyjímá na fotografiích a dává prostor pro romantické fantazie o časech dávno minulých, je udržování tohoto sportu při životě naprosto iracionální.
Obdobně iracionální je dlouhodobé podinvestování severoanglických regionů, privatizace železničních drah, jež za poslední léta vyústila v situaci, kdy cena železniční dopravy roste třikrát rychleji než platy, nereagování na katastrofální situaci na realitním trhu nebo fakt, že se v zemi mezi dětmi začala z důvodu neutěšené sociální situace znovu objevovat onemocnění, jako je například křivice.
Všichni jsou si těchto problémů vědomi stejně jako faktu, že zájem na znovupovolení honu na lišky má mizivé procento Britů. Logickou odpovědí by tak bylo dát šanci labouristům, kteří pod vedením Jeremyho Corbyna slibují změnu. Nárůst preferencí strany několik dnů před volbami tomu odpovídá, přesto se konzervativcům pravděpodobně podaří udržet v parlamentu křehkou většinu. Co na tom, že zemi v zápalu vnitrostranického boje vyvlekli z Evropské unie a dlouhodobým ignorováním narůstajících sociálních problémů uvrhávají čím dál větší procento lidí do chudoby. Když ono to těm aristokratům na honech tak sluší!
