Dusící se města zkoušejí novou vychytávku. Mechová stěna má stejnou sílu jako celý les
Znečištěné ovzduší je jedním ze současných největších zabijáků spojených s enviromentálními problémy. Podle údajů Světové zdravotnické organizace způsobí ročně více než 7 miliónů předčasných úmrtí. Vědci se proto snaží přijít na způsob, jak zhoršující se kvalitě ovzduší ve světových aglomeracích čelit. Tři studenti Technické univerzity v Drážďanech přišli s novým nápadem – instalací relativně nevelkých ploch mechových kultur, které absorbují stejné množství nečistot z ovzduší jako asi 275 vzrostlých stromů.
V roce 2050 budou žít podle odhadů dvě třetiny světové populace ve městech. Zajistit lidem ve velkoměstech kvalitní život se tak stane ještě naléhavější výzvou a s tím půjde ruku v ruce také péče o jejich zdraví. Zvláštní pozornost se v rámci nových urbanistických plánů věnuje zeleným plochám už nyní. Přesto se situace v různých zemích a městech diametrálně liší.
Pro příklady ignorace zdravotních rizik, které znečištěné ovzduší přináší, není třeba chodit až do Číny. Sousední Polsko se smogem dusí již desítky let, aniž by na problém jednotlivé vlády zvláště reagovaly. Ministr životního prostředí dokonce nedávno prohlásil, že znečistěné ovzduší zemi trápí, protože se do Evropy dostává písek z africké Sahary.
Pokrokovější země nyní testují nový způsob, jak životnímu prostředí a lidem žijícím ve městech ulevit. Mobilní intalaci mechových kultur CityTree v současné době zoušejí Oslo, Paříž, Brusel nebo Hong Kong. Každá „mechová plantáž“ je 4 metry vysoká, 3 metry široká a 2,2 metrů hluboká. Města si mohou objednat verzi s lavičkami nebo reklamním prostorem.
Zhengliang Wu, jeden z otců projektu, vysvětluje, proč je mech vhodnějším prostředkem pro boj se znečištěným ovzduším než stromy. Zabírá méně místa a vzhledem k tomu, že má mechová kultura daleko rozsáhlejší listovou plochu, než kterákoliv jiná rostlina, dokáže zachytit a odbourat daleko větší množství nečistot, konkrétně 250 gramů nečistot denně.
Mechové panely pracují jako autonomní jednotky. Zabudované solární panely poskytují tělesu elektřinu. Dešťová voda se shromažďuje v nádrži, ze které poté putuje do půdy. Senzory poté město informují o kvalitě vzduchu v okolí panelu a tím pádem také o jeho účinnosti.
Nevýhodou mechového panelu je jeho cena. Jeden stojí v přepočtu více než půl miliónu korun. Odborníci na znečištěné ovzduší také upozorňují na problematičnost nasměrování největšího znečištění směrem k panelům. Znečišťění z aut se například nedrží u země, ale je rozptýleno vertikálně v několika kilometrech nad městem. Mladí vědci z Technické univerzity v Drážďanech proto nyní pracují na ventilačním systému, který by znečištění směřoval směrem k panelům.
V současné době funguje po světě 20 mechových panelů. Desítky dalších panelů si však již objednala další města.
