Provoz na pražském letišti zkomplikoval dron, vlétl do ochranného pásma
Provoz na pražském letišti zkomplikoval dnes dopoledne amatérský dron. Letadla byla kvůli němu přesunuta na záložní dráhu, řekla ČTK mluvčí letiště Marika Janoušková. Lety ale zpožděné nejsou. Událost prověřuje policie.
"Odklonění provozu na jinou dráhu bylo z preventivních důvodů. Pro cestující to nepředstavuje žádné výraznější komplikace," uvedla mluvčí.
Podobný incident se stal v neděli 3. září, kdy pilot letadla letícího z Kodaně hlásil pohyb dronu v jeho letové dráze u obce Červený Újezd zhruba tři kilometry vzdálené od letiště. Půl hodiny proto musel být provoz z hlavní ranveje odkloněn také na vedlejší dráhu.
Nebezpečné situace, kdy drony nebo jiné dálkově ovládané letouny zkříží letové dráhy dopravních letadel, jsou ale na pražském letišti spíše výjimečné. Většina majitelů dronů totiž ochranné pásmo v okolí pražského letiště dodržuje.
Ochranné pásmo letišť sahá do vzdálenosti 5,5 kilometru od takzvaného vztažného bodu letiště, který si lze představit jako střed letiště. Podle mluvčího Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Vítězslava Hezkého ale ne ve všech prostorech tohoto poloměru platí úplný zákaz provozování dronů a dalších bezpilotních prostředků bez koordinace z letištěm nebo řízením letového provozu. Podmínky totiž ovlivňuje vzdálenost od letiště, hmotnost zařízení a výška, do kterou je možné s takovýmto strojem vystoupat, uvádí na svých internetových stránkách ÚCL.
Obecně platí, že při okrajích zmíněného zhruba pětikilometrového pásma od letiště mohou být stroje lehčí než kilogram provozovány při zemi do výšky 100 metrů. Letoví dispečeři na radarech drony nevidí. Takováto zařízení nemají odpovídače, které povinně mají velká letadla. Dispečeři jsou tak při jejich monitorování odkázáni pouze na hlášení pilotů, kteří s nimi přijdou do styku.
Hranici 300 metrů nad zemí přitom nesmí podle pravidel majitel dronu překročit nikdy, pokud k tomu nemá povolení letových dispečerů, případně provozovatele letiště. Zároveň musí své zařízení řídit jen na vizuální vzdálenost tak, aby mohl bezpečně zabránit kolizi s jinými létajícími prostředky. Nestačí tedy vidět vlastní dron pouze jako bod na obloze, zdůraznil ÚCL.
